EURO 2008

Sobota, pátá ranní, překládáme věci do dodávky a vyrážíme do Bázlu na zahájení Eura 2008 a náš zápas se Švýcarskem. Říká se, že gentleman nepije před desátou. My se desinfikujeme výbornou meruňkovicí už v sedm. Kolem jedné jsme v cíli u Bendovy ségry Ivany a vydáváme se tramvají do centra. Všude mraky helvétských křížů, záplava červené, těžko na první pohled rozeznat Čecha od Švýcara. Cestou na stadión potkáváme velmi veselého Ivana Trojana, my se ovšem taky jaksepatří připravili. Zápas byl zklamáním, upachtěný gól nepřebil pachuť z trapné hry. I tak jsme vítězství oslavili, ve městě na plátně shlédli utkání Portugalců s Turky, a vítězné tažení zakončili téměř dvouhodinovou cestou do Aesch, při které jsme vystřídali několik tramvají a různých směrů. Švýcaři byli naštěstí velmi dobrými hostiteli, v našem tápání nám vždy ochotně pomohli. Nedělní ráno přineslo daň za včerejší juchání v podobě rozbouřeného žaludku. Paní domácí z nazelenalého obličeje vytušila mé trápení a uvařila lektvar ze šalvěje a zeměžluče, který sice chutnal odporně, ale byl skutečně zázračný a do hodiny mi bylo fajn. Novinářské ohlasy na náš fotbalový výkon nebyly slavné. 'Z Čechů nemusíme mít strach!', 'Nezasloužená výhra!', to jsou příklady titulků z německého Bildu. Uvidíme, jak si hoši povedou dál.