neděle, února 26, 2012

Jarní prázdniny

Na jarní prázdniny jsme se tradičně odvalili do Jablonce s plánem naplno si je užít. Proto jsem první tři dny holky budil už po sedmé, abychom měli den delší a měli šanci si své zážitky náležitě vychutnat. Hlavním důvodem časného vstávání byla lyžovačka na tanvaldském Špičáku, kde dopoledne není tolik lidí a dá se tam celkem solidně pojezdit. Vyprávějte to ale holkám... "Prázdniny máme na to, abysme se pořádně vyspaly!!!". První dva dny bylo na svahu nádherně, sluníčko, teploty kolem nuly, ve středu už jsme lyžovali v mracích a tím jsme skončili, protože ve čtvrtek a v pátek regulérně pršelo a my se rádi vrhli na alternativní aktivity. Holky už byly měsíce natěšené, že pojedeme do akvaparku v libereckém Babylónu a nemohl jsem je o tuto radost připravit. Pobyli jsme tam co to jen šlo, k odchodu nás donutily až chlorem vylouhované oči, když už jsme všechno viděli jen v nádherně duhových barvách. V pátek jsme do programu přibrali Kašperkovic holky, které pobývaly v Jablonci u své druhé babičky. Nejdřív výroba šperků a obrázků v pěnčínské korálkové dílně,
pak honem na oběd do pizzerie ulicemi s horami sněhu a tudíž bez chodníků. Děda si doma vtipně zapomněl zuby, ale svoji pizzu srdnatě sežužlal. Tečkou pátečního programu byla návštěva kina Radnice, kde jsme s nasazenými brýlemi koukli na film Cesta na tajuplný ostrov. V sobotu se opět trochu vyčasilo a tak jsme si na cestu domů do Hradešína naplánovali řadu kešek. Tu jsme nečekaně ukončili, když jsme se zasekli na čtyřkové (terén) zastávce u Benátek nad Jizerou. Schovka vysoko na stromě. Alice nesmírně toužila pro ni dolézt. Když jsem ji vysadil do rozsochy stromu, skutečně se jí podařilo po větvi došplhat až k budce, krabičku vyndat a hodit nám ji dolů. Problém nastal, když jí nešlo pikslu vrátit zpátky do budky. Pořád vypadávala, dvířka se otvírala... Zoufalou Alici jsem odvolal a pokoušel se sám na strom vydrápat. Marně. Nezbylo, než krabičku schovat pod stromem a zajet do Benátek v neděli se žebříkem. Takto "zavěšený pytel" se nám při hledání pokladů ještě nepřihodil...

sobota, února 04, 2012

Mrzne a my bruslíme

Mocné mrazy na všech okolních rybnících vytvořily kvalitní vrstvu ledu, holky přešly ty různé teplůtky a kašlíky a tak jsme se navlékli do vrstev a sjeli ke květnickému rybníku V Oboře. Lidí tam mohlo být pár desítek, ale rybník je to celkem velký a tak se zdál docela pustý. Hladina krásně zamrzlá čirým ledem moc moc lákala ke klouzání. Brusle jsem si vzal i já, zvědavý, jak to půjde. Šlo to. Sice trochu důchodcovsky, tvrdá bota mi bolestivě tlačila na šrouby v noze, ale tučňácky se kolíbat jsem dokázal. Na rozdíl od Alice, která byla stále v ležící poloze, až měla zadek celý otlučený. Led pokryl i říčku Výmolu, která rybník napájí, a tak jsme se mohli aspoň na kousek pouštět do kličkování mezi ostrůvky.
Jelita nejelita, odpoledne zkrátka holky musely vyzkoušet kluziště, které na hradešínském hřišti vytvořil starosta. Hustota bruslí na čtvereční metr tady výrazně převyšovala tu květnickou, to ale mládeži vůbec nevadilo. Předpověď počasí slibuje mrazivo na dalších čtrnáct dní, snad nám tady kluziště vydrží dost dlouho.