Večer s Primitivy

Momo v Branické vinotéce Vína srdcem domluvil ochutnávku vybraných Primitiv, které má majitel rád a má jich na výběr velké množství. Byly to skutečně lahůdky, které si domů člověk jen tak nepořídí.

Ve sklípku u Jiljího Herzána

V zimě jsem díky mistrovským vínům Leoše Horáka dostal k obci Vrbice. Ale popletl jsem Horáka s Herzánem a na webu mi vyskočily fotky pěkného sklepa Jiljího Herzána. V úvalské vinotéce mi též doporučili, že Vrbice určitě stojí za to navšívit. Akce se chopil Martin Šára, domluvil sklípek i ubytování (prima Chaloupka pod kostelem) a v osmi jsme v pátek po poledni vyrazili na Moravu. Sklípky ve Vrbicích jsou skutečně malebné, zakutané do travnatého svahu vypadají jako nějaký Hobitín. V jednom z nich probíhala i naše degustace. Z Jiljího Herzána se vyklubal sympatický vinař, který povyprávěl o svém víně, odpověděl na všechno, kdykoliv se kdokoliv zeptal, ale jinak nám nechal prostor, abychom si také popovídali mezi sebou. To se nám v minulých letech u hovorného vinaře Štěpánka nepoštěstilo. V sobotu jsme výlet zakončili procházkou na zajímavě pojatou rozhednu u Kobylí, pojmenovanou "Stezka nad vinohrady".

Kraví hora, Bořetice

Sklípek u Štěpánka

Sice nám loni vinař Štěpánek doporučoval, že máme nejlépe přijet v květnu nebo v červnu, že na podzim ještě nové víno není úplně hotové a staré je vypité. Jenže jaro uteklo jak voda a my se spolu se sousedy nakonec dali dohromady zase až v říjnu. Ve valtickém sklepě u Štěpánka bylo opět milo a veselo, ochutnali jsme vína starší i letošní, naobjednali si bedny s sebou domů, aby bylo co pít na Vánoce a na Silvestra. Dopoledne nám Štěpánek doslova vnutil návštěvu prý vyhlášeného bistra Drogérka v Mikulově, kde skvěle vaří. A skutečně, nejen vaří, ale celá atmosféra podniku, který vznikl na místě bývalé drogerie, je  velmi příjemná. Venku beztak pršelo, na velké procházky po městě to nebylo.

Vinný sklep u Štěpánka

Dalo se nás dohromady deset lidí z Hradešína, Ivča sjednala vinný sklep u Martina Štěpánka ve Valticích. Kolem jedné hodiny jsme se Šárovými dorazili do Lednice. Protože restaurace na oběd přetékaly lednickými návštěvníky, raději jsme nejdřív zašli do zámeckého parku a trochu se ohřáli v tropickém skleníku. Po krátkém rozjezdu v místní vinárně jsme kolem šesté sestoupili do Štěpánkova sklípku. Martin Štěpánek, toho času předseda vinařského svazu, byl velmi hovorný, ke každému ze svých vín toho dost napovídal a mnohem víc kolem dění ve Valticích a co všechno kde dělá, až některé ženy pomalu začaly panikařit, že si vůbec nepokecají. Naštěstí mu přišla do kvelbu ještě jedna nehlášená návštěva a rozdělil svou pozornost i na ni. Vína byla výborná, ohromili jsme ho velikostí objednávky, lahvoval nám to ještě ráno po snídani. Jako detox jsme si udělali krátkou procházku vinicemi kolem kolonády na Rajstně, počasí i výhledy byly příjemně podzimní.

Vinný večer trochu jinak

Slovo dalo slovo a místo toho, abychom na podzim pořádali vinný večer u Moulíků, našli jsme v Bořeticích volný vinný sklep, kde nás v sobotu před začátkem adventu přijali. U sklípku jsme se sešli kolem třetí hodiny a měli jsme dost času vyrazit na krátkou procházku mezi vinicemi.  U jednoho z vinařů v Nezávislé republice Kraví hora jsme si nakoupili petku červeného a vydali se na stejnojmenou horu. Slunce se pomalu sklánělo k obzoru, když jsme vylezli na vratkou rozhlednu, abychom se porozhlédli po okolních vinicích a obcích. Cestu zpět jsme natáhli oklikou a do Bořetic dorazili za tmy. Kolem šesté jsme nalezli do sklepa U Surmanů. Po večeři jsme šli k sudům na degustaci všech odrůd, co pan Surman na svých vinicích pěstuje. Každý si vytipoval, co mu chutnalo, a lahve vybraných odrůd jsme popíjeli, dokud nenastal čas na odchod. V příjemné náladě se nám všem na kutě ještě nechtělo, tak jsme se s lahvinkami usadili přes ulici v pergole. Nebyli jsme sami, z okolních sklípků se také vyrojili skupiny násosků a tak to venku pěkně hučelo. Když nám noční chlad začal zalézat pod bundy, dostal někdo skvělý nápad udělat diskotéku u Moulíků v dodávce. S dalšími lahvemi jsme to tam rychla zadýchali a ke spánku se dostali až nad ránem kolem páté. Ještě že mezi námi byli i unavenější kusy, co šly spát mnohem dříve. Aspoň nás měl kdo odvézt zpátky domů... 

Vinný večer nad Tramínem

Sklípek s Hradešínem

Po roce jsme opět v sobotu dopoledne nasedli do Frantabusu a nechali se odvézt, se zastavením v Jihlavě, do Starého Poddvorova, kde nás už čekal pan Svoboda a jeho sklep. Na vína z loňského ročníku jsme se moc těšili, protože to byl rok většinou vinařů vynášený do nebes. A že měly hrozny cukru habaděj, bylo znát i z koštovaných vín. Jen zlomek z nich by se dal s klidným srdcem označit za suché víno, většinou se jednalo o polosuchá a polosladká. Některé odrůdy už byly vypité, přeci jen jsme přijeli dost pozdě a pan Svoboda není žádný velkopěstitel. Ale odvezli jsme si pár povedených vzorků Tramínu, Veltlínu a ECS (Egri Csillagok) na dalších několik týdnů...

Kolaudace, aneb večer k...a drahých vín

Po letech odkladů, kdy se nikdo neměl k tomu chopit se tohoto tématu, a při příležitosti dokončení patra na Hradešíně jsme kolaudaci spojili s tematickým večerem "K...a drahejch vín". Nikdo z nás si jen tak mir nichts dir nichts domů nekoupí víno za tisícovku, natožpak aby jich bylo víc. Dneska se jich tady pár sešlo a ke každému ještě bráška tak za tři čtyři stovky, abychom mohli okoštovat, jestli se cena odráží i v chuti a vůni těchto vín. Bylo nás tolik, že na každého vyšel zhruba velký panák vína. Vjemy byly vskutku velmi intenzívní, vůně bohaté, chutě plné a dlouhé, taková vína si jen tak do PETek nenatočíme. Nicméně jsme se shodli, že rozdíl mezi vínem stovkovým a čtyřstovkovým je mnohem výraznější, než rozdíl mezi vínem čtyřstovkovým a tisícovkovým. Zážitek to byl bez ohledu na tento závěr velmi silný. Vína se záhy dopila, ze sklepa jsme vydolovali další lahve a přestože byla nižších šarží, vydrželi jsme s nimi až téměř do šesti do rána. Myslím, že je stavba řádně zapita.

A jaká že jsme to měli velká vína? Tady jsou:

1. Chateauneuf-du-Pape "La Fontaine" 2009 z vinařství Alaina Jaumeho Domaine Grand Veneur. Jediné z bílých velkých vín a velký zážitek, ostatní vzorky byly červené. "Nejlepší bílý Châteauneuf-du-Pape (citace R.Parkera - Wine advocate). Špičkový Châteauneuf du Pape, který se naprosto svou kvalitou a projevem vymyká zbytku bílých vín této kategorie. Patří mezi TOP 100 světových vín. Bohaté aroma s prvky citrusových plodů, medu s jemnými tóny vanilky, které se projevují i v chuti. Dochuť je mimořádně dlouhá."
2. Francouzské Grand Cru Classé 2004 z Chateau Batailley "Páte cru v klasifikaci z roku 1855, vlajková loď rodiny Castéja a společnosti Borie-Manoux. Jméno odvozené od bitvy odehrávající na místě dnešních vinic v průběhu tzv. Stoleté války. Batailley je výrazný Pauillac s typickým projevem černého rybízu a robustní tělnatostí. Tradičně získává vysoké hodnocení v Decanteru, Wine Advocate, Guide Hachette atd. Patří mezi první château v Pauillacu, a to nejen svým stářím. Na rozloze 50 hektarů vzniká fantastické víno, které zraje na dubových sudech a je pro něj příznačná tmavě rubínová barva a dlouhá dochuť společně s komplexností.Odrůdy 2/3 Cabernat sauvignon, 1/3 Mertlot."
3. Italské Barolo Grimaldi 2001
4. Argentinský Albis 2002 z vinařství Haras, kupáž Cabernet Sauvignonu a Carmenere "Výsledek skvělých místních podmínek a enologického umění z Toskánska. Kombinace pečlivě vybraných hroznů Cabernet Sauvignon a nejlepší domácí odrůdy Carmenére. Vzniklo tak elegantní, harmonické a unikátní víno s velkým potenciálem zrání. Albis odhaluje potenciál chilských vín a je nádherným odrazem místních regionálních podmínek. Ultra-premium kvalita a velké víno jižní Ameriky."
5. Brazilské Salton Talento 2004 ze Sierra Gaucha, kupáž Cabernetu, Merlotu a Tannatu
6. Chilská Tarapaca - Cabernet Sauvignon Gran Reserva 2002

Z levnějších čtyřstovkových vín velmi mile zapůsobil Argentinský Haras Character 2007, který se mohl směle stavět některým dražším kouskům. A když už byly dopity veškeré vzorky, došlo i na lepší vína uložená ve sklepě, např. na španělské Enate a jejich crianzu Tempranilla a Cabernetu 2006.

To, že se večer velmi vydařil, ráno Klára shrnula slovy: "Tati!! Vy jste vypili dvacet dva lahví vína!!!"

Ludwig - Culinary Selection - Rulandské bílé 2005

Včera jsem se po delší době opět zastavil ve Tvinu nakoupit nějaká dobrá vína. A když jsme dnes večer přišli z návštěvy u Králů, otevřel jsem Rulandské bílé, výběr z hroznů 2005 z vinných sklepů Roztoky. Réva samotná je z Moravy, z mikulovské oblasti, obec Novosedly. Vysoká cukernatost hroznů umožnila uchovat si i při prokvašení na 14% dost cukru na to, aby víno dostalo nálepku polosladké. Přestože buket není příliš rozkvetlý, chuť a plnost vína na patře je bohatá a dlouhá, s intenzivní vůní medu, žlutého melounu, jahod, ananasu.

Po stopách svatovavřineckého

Říká se, že čichová paměť je poměrně dlouhodobá. Na ní spoléhám při hledání Svatovavřineckého vína, které by se přiblížilo Znovínskému ročníku 2000. Když k němu člověk přičichl, jako by strčil frňák do sklenice s těmi nejvoňavějšími povidly. Oni sice vinaři nad takovou vůní trochu ohrnují nos, mě ale omámila. Osm roků nic. Až teď jsem narazil na výběr z hroznů Révy Rakvice 2006, který je výrazným soupeřem. Přestože je povidlová vůně mírná, decentní, skrytá ve výrazných ovocných tónech, je to víno mocné, chuť se rozlévá po celém patře a dlouho doznívá. Moc pěkné víno.

Réva Rakvice píše:
Aroma švestkových povidel je v chuti doplněno tóny po připálených sušených švestkách, které vznikly v závislosti přezrání hroznů.
zlatá medaile VALTICKÉ VINNÉ TRHY 2007, zlatá medaile WEINPARADE POYSDORF 2007

Řecký večer

Netradičně v pondělí jsme se sešli u Müllerů v Hodkovičkách, abychom společně strávili letní večer v duchu řeckých zahradních slavností. Na stole vybrané pochoutky, na sudu roste počet vín s každým novým příchozím, z pod schodů se linou tóny řeckých skladeb. Před desátou přichází na řadu kvíz, kde totálně propadáme, Ivča si dokonce odnáší putovního oslíka za minimální dosažený počet bodů. Správné odpovědi a spoustu dalších věcí rozebíráme za potahování z výborných chorvatských doutníků, dokud se čas nenavrší. Koneckonců, je přeci jen pondělí a ráno nám nikdo vstávání do práce neodpustí.

Balounova Fankovka 2006, pozdní sběr

Vypadá to, že vína ze sklepů Radomila Balouna jsou jeden klenot vedle druhého, zejména ta přívlastková. Po Sauvignonu jsme dneska otevřeli jeho pozdněsběrovou Frankovku ročník 2006 a musím uznat, že už velmi dlouho jsem neměl tak dobré červené moravské víno.

Vinařská oblast Morava, podoblast Velkopavlovická, obec Velké Pavlovice, viniční trať Nadzahrady.
Víno se představuje rubínovou až purpurově červenou barvou s fialovými nádechy. Jeho vůně je výrazná, ovocná s kořenitými aromaty. Projevují se v ní tóny višní, červené papriky a peckovin. Chuť je teplá s kulatým tělem, jemnými kyselinami a nasládlou tříslovinou. Ovoce, které jsme cítili ve vůni, přechází v chuti do tónů kompotu a marmelády.