Křižák pruhovaný

"Tati, tati, na zdi venku je jedovatej pavouk!!!", volaly holky s očima navrch hlavy. "Má žlutý pruhy a je určitě děsně jedovatej!", mlely pořád svou. Popadl jsem berle a foťák a šel se na tu událost podívat. Skutečně se na zdi vyhříval pavouk, jakého jsem tady ještě neviděl a jeho ostře žluté pruhy nevěstily nic dobrého. Alice ho vyfotila (já se s berlemi tak nízko nesehnul) a pustili jsme se do hledání na internetu. A záhy jsme vygúglili, že se jedná o křižáka pruhovaného, kterého globální oteplování vyhnalo ze subtropických krajů přes jižní Moravu až dál do Čech, očividně i do Hradešína, že je možná trochu jedovatý, ale jeho malá kusadla by lidskou kůži nedokázala prokousnout. Takže klídek...

Jůlinka a Krasoň

Původně Jůlie a Kráska. Taková jména měla naše děvčátka vymyšlená pro svá koťátka. Jelikož se ale ukázalo, že Kráska je vlastně kocour, stal se z něho Krasoň. A dneska jsme si je přivezli z Podlažic do Hradešína. Zatím mají ustláno v košíku za komínem (oba už si tam hoví), jakmile si ale zvyknou, půjdou na mráz do boudy, kterou jsme prozíravě koupili od Pudilové. Koťátka zvědavě pobíhají po sednici a jak je vidět, nejspíš se jim tady zalíbilo, o zbytky polívky se div nepoprala.

Neónky

Paní prodavačka ve zverimexu na kopci měla zbytečné obavy, že s více rostlinkami bychom měli akvárko dost zarostlé. Naopak, po dokoupení bujné zeleně v chovatelských potřebách v Rudné malá nádrž docela zútulněla. Najednou to až vypadalo, že je tam málo rybek. Tak jsem se dneska cestou z autoservisu zastavil v krámku a ještě přibral čtyři neónky, které toho spoustu vydrží, jsou malé a hezky barevné. Teď se nám akvárium líbí a uvidíme jak se bude rybkám i rostlinkám dařit.

Krkonošská sedmdesátka se nezadržitelně blíží a je čas pustit se do "suchého" tréninku. Branický profil je ve srovnání s hamburským krapet kopcovatější, běh pomalejší, zadýchanější a bolavější. Ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Akvárium

Když jsme loni v létě odstěhovali morčata z bytu, protože na ně začala být Klárka alergická, slíbil jsem holkám jako náhradu akvárium s rybičkama. Sliby se mají plnit a tak jsme si z Jablonce přivezli staré malé akvárko, co jsem provozoval před dvaceti lety. Tmel ještě těsnil, dokonce i vzduchovací motorek fugoval. Dokoupili jsme nezbytné maličkosti jako nový filtr a hadičky, příjemně mě překvapilo, že rozměry jsou i po těch letech stále stejné, takže do sebe všechno pěkně zapadalo. Včera jsme proprali písek s kameny a nechali odstát vodu. Dneska jsem po práci naložil dívčí skupinu včetně Terky Ká do auta a konečně jsme jeli do "Toho" zverimexu na kopci, kde mají "Ty" rybičky. Už dlouho jsme domluvení, že budeme mít párek pavích oček a párek mečovek. Holky už vědí, jak vypadají a mají pro ně samozřejmě připravená jména. Přidal jsem navíc ještě jeden párek gupek a taky pancéříčků, aby vyzobávali ze dna. Doma jsme zasadili několik kytek a vypustili rybky do akvárka. To bylo ochání a achání, nejvíc se ale rybičky líbily malé Áje, která se moc těší na další návštěvu, že je budeme krmit.