Zobrazují se příspěvky se štítkemKlepec. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKlepec. Zobrazit všechny příspěvky

sobota, dubna 23, 2011

Den země

Na Klepci se v sobotu už popáté konaly oslavy Dne Země, které organizovalo sdružení Otevřené Úvaly + sdružení obcí Tismic, Přišimas, Úval, Škvorce a Hradešína. Jedním z bodů na odpoledním programu bylo i nově nastudované vystoupení Rusalky tanečního sboru Rytmus Úvaly, kde byla jednou z hvězdiček i Alice. Konečně došlo na kus, který je živý a velmi příjemně se na něj kouká. A navíc se odehrával U jezírek - u zatopených kamenolomů na zadním Klepci, takže kulisy a prostředí byly přímo dokonalé. Holky zatančily, zastupitelé pohovořili a zástup účastníků se přesunul na Klepec I, kde se u Slouhy připravovala další vystoupení. Mnoho lidí, včetně nás, se místo další kultury postavilo do nekonečné fronty na limonádu a pivo, protože vedro bylo úmorné a zásoby vlastního pití dávno vyschlé.

sobota, dubna 19, 2008

Den Země na Klepci

Docela dost lidí se chystalo na dnešní Den Země na Klepci, rozhodně všichni naši sousedi, protože tam bude vystupovat za Škvorecou školu Danda a Anetka v pěveckém sboru.
Nám akci do jisté míry opět zpestřila děvčátka, respektive Alice, která si od rána stěžovala na bolení v uchu. Tak jsme se tedy rozhodli, že s ní Ivča pojede do Krče, po operaci raději nic nezanedbáme. Jakmile se to Alice dověděla, popadl ji hysterák, že ji nic nebolí a že chce na Klepec. Ať už je skutečnost jakákoliv, s námi to nepohlo. Když jsem pak s Klárou odcházel, doprovázel nás srdcervoucí ryk. Doktor později jakoukoliv "závadu" vyloučil, že je vše čisté a jak má být (Alice pak připustila, že si bolení vymyslela, a proto tolik řvala, že s námi nemůže. Snad ji to z podobného vymýšlení vyléčilo).
Na Klepci už bylo plno, přišli jsme právě včas, během chvíle zahajovali slavnost vlajkonoši se zástavami okolních obcí. Následovala vystoupení dětí ze Škvorecké i Přišimašské školky a hry, které nastudovali žáci základky ve Škvorci. Naše dvě malé sousedky se ve sboru neztratily. Přestalo poprchávat, zůstalo jen sychravo, místní horolezci se pokusili volně zdolat Slouhu, ale podařilo se to jen jednou cestou, skála byla přeci jen trochu mokrá. Za zpěvu Holubího domu, který pod Slouhou začala produkovat místní kutálka, jsme si pořídili bramboráky a pomalu se odebírali pryč směrem na Hradešín.