Linda s dětmi hlásila, že byli v lese za Hradešínem na borůvkách a že rostou. Dneska ráno jsme se tam s miskami pod paží vydali i my, že si pak upečeme borůvkový koláč. První fláky borůvčí, na které jsme narazili, byly ale prázdné a my si připadali jako na houbách. Tady jedna, tamhle dvě... Nějaký čas jsme takhle paběrkovali, až jsme našli slušnější místo. Pak ale začaly jiné potíže.
"Bé, já si převrhla hrníček!!" bečela Alice a od té doby se raději věnovala vybírání klacků. Čím větší, tím lepší.
"Au, jauuu" pištěla Klára, když si nevšimla, že dřepí přímo v mraveništi. Alice tance po pěti minutách zopakovala. Když mravence pozorovala, tak ji pokousali.
"Už bysme měli jít domů", zkoušely to co chvíli jedna po druhé.
Po nějaké době se nám misky trochu naplnily, snad na menší koláč, když k tomu přidáme rybíz ze zahrady. "Holky koukejte, to už nám asi stačí, zvítězili jsme!". Klárka s bručením kontrovala "Já myslím, že vyhráli mravenci..."
Letos se nám nechtělo nikam daleko jet a taky jsme si říkali, že bychom mohli s holkama projet nějaké ty české kouty. Sbalili jsme stan vyrazili. Během čtrnácti dní jsme navštívili tři oblasti:
Zejména Alici se vůbec nechtělo vydávat se na dovolenou někam mimo Hradešín. Ještě jsme nedojeli ani do Říčan a už se ptala: "A nebudou tam snad mluvit slovensky ani francouzsky?" "Ani ukrajinsky?", přidává Klára. Naši malí xenofobové...
Linda s dětmi hlásila, že byli v lese za Hradešínem na borůvkách a že rostou. Dneska ráno jsme se tam s miskami pod paží vydali i my, že si pak upečeme borůvkový koláč. První fláky borůvčí, na které jsme narazili, byly ale prázdné a my si připadali jako na houbách. Tady jedna, tamhle dvě... Nějaký čas jsme takhle paběrkovali, až jsme našli slušnější místo. Pak ale začaly jiné potíže.
