středa, listopadu 25, 2015

Nejsme hrdý národ

Nejsme hrdý národ. Jenže jsme tu furt.
Přišel Němec, pobyl a zase odešel a my jsme tady furt.
Přišel mužik, pobyl, odešel a my jsme tady ještě pořád furt.
Přišla Unie, pobude a až se rozpadne, my tu zase budeme furt. Těžko nás porazit, když nebojujeme. A žádný vetřelec nezvládne poslouchat naše vtipy déle jak čtyři sta let, to je vyzkoušeno.
Nestojíme za moc, ale ještě pořád stojíme tady.
To není špatné.

Politika tady stojí za hovno. Svatá pravda. Politici jsou šmejdi, kradou a sousedovi, který je volil by patřilo dát po hubě. Ale je fakt, že je zvolil ve volbách. To znamená, že tady míváme volby. A že na politiky můžeš nadávat nahlas a nikdo tě nezavře?
To není špatné.
Žijeme v drahotě a bídě. Je to pravda. Všechno stojí peníze a těch nikdo nemáme dost. S bídou vyjdou naprosté většině jen na vlastní bydlení, placatou televizi,ledničku, mikrovlnku, pračku, počítač, mobil a aspoň jedno auto do rodiny. Hlady už tady nikdo neumřel sto let. Máme se tak zle, že jsme líní se za lepší prací odstěhovat z Brna do Ostravy, protože je to hrozně daleko a tady máme garsonku po babičce. Čtvrtina lidí má denně na cigára, polovina na benzin do auta a tři čtvrtiny na kořalku.
To není špatné.
Svatá pravda, šéfové obecně jsou na hovno. Pokud ale můžeš nadávat na šéfa,znamená to, že máš práci.To není špatné.
Daně jsou vysoké. Jsou. Jsou nekřesťansky vysoké. Pokud ale musíš platit daně, znamená to, že jsi i něco vydělal nebo něco máš.Horší by bylo, kdybys nic nevydělal a nic neměl.Nakonec to není tak špatné.
Zaměstnanci jsou líní nevděční parchanti.Ale pokud máš zaměstnance, kterým platíš, znamená to, že jsi borec, který dokáže vést firmu a vydělat tolik peněz, že může dát obživu dalším lidem.To není špatné.
Zdravotnictví stojí za hovno. No samozřejmě. Na každém pokoji by měla být telka, všichni by měli mít bílé plomby a právo na okamžitou transplantaci jater. Takhle se musíme spokojit s tím, že pro nás v nouzi vcelku rychle dojede sanitka, že nás nejdřív zachrání a až pak se ptají po průkazce pojištěnce, že v nemocnici platíme jen za karbanátek a že v rámci pojištění dostáváme velice slušné a odborné služby.
To není špatné.
Počasí stojí za hovno. Naprostá pravda. V létě velké vedro, v zimě krutý mráz. Ale nemáme tsunami,ničivá tornáda ani zemětřesení.
To není špatné.
Příroda stojí za hovno. Pravda. Ani pořádné hory, ani pořádné moře, ani pořádná džungle. Ale zas tu nemáme na každém kroku jedovaté hady, chlupaté pavouky, moskyty, v lese na tebe neskočí hladový tygr a pravděpodobnost, že tě do Berounky stáhne krokodýl, je taky poměrně nízká.
To není špatné.
Celé je to tu na hovno. Je to přesně tak. Ale nikdo nás tu nedrží.Můžeme se kdykoli sebrat a odstěhovat se na jiné, lepší místo, kde bude všechno v cajku. A taky nám nikdo nezakáže se vrátit, když zjistíme, že takové místo neexistuje a mnohde je to i mnohem horší než tady. A to není špatné. Přes všechny ty výše popsané kruté hrůzy, ve kterých tady musíme žít,dokážeme každodenně řešit kraviny, jako kdo je baníkovec a kdo sparťan, že v televizi dávají ptákoviny a dokážeme se smrtelně vážně hádat a urážet kvůli tomu, že jeden chce DPH zvednout o procento a druhý o dvě snížit.I přesto si lajsnu prohlásit, že se tady máme jako prasata v žitě, v nejklidnějším koutě galaxie. Nic důležitého tu nemáme, takže nám to nikdo nechce vzít. Nic nám zas tak moc nechybí, takže sami na nikoho neútočíme.Nejsme bůhvíjak bohatí, aby se nám sem stěhovaly hladové hordy, a nejsme zdaleka tak chudí, abychom se ve stěhovavé hordy proměnili sami. Díky tomu všemu sice nedržíme jako národ moc pohromadě, ale zase nás nikdo jako jedince nijak neomezuje a nemá tendence násilím sjednocovat. Pokud existuje na světě místo, kde se může každý v klidu a svobodně rozhodnout, čím chce být, jak chce žít a čeho chce dosáhnout, je to tady. Můžeme studovat, cestovat, podnikat, pracovat, chlastat pivo, dělat cokoli, co chceme. To není špatné. Akorát možná neškodí si to sem tam připomenout. Líbí se mi tu.
Zůstanu tu i příští rok.
Ringo Čech

sobota, listopadu 21, 2015

Pečení cukroví na Hradešíně

Ačkoliv by so mohlo zdát, že je do Vánoc ještě dost času, my nic nenecháváme náhodě. S velkým předstihem se Ivča domluvila s Marcelou a s rodiči, že se u nás tento víkend peče cukroví. Ze sednice se stala menší manufaktura, jedny vykrajovaly, druhé pekly a mazaly. Dům provoněla vůně vanilky. Vyzkoušeli jsme i světýlka na jalovci, která jsme na něm nechali viset přes léto. Zafungovaly bez jediného škytnutí a večer navodily vánoční atmosféru. Tu jsme přiživili pásmem básniček či písniček a následnou tombolou dárečkůvyrobených právě k této příležitosti. Cukroví je v mrazáku, advent může přijít.

neděle, listopadu 01, 2015

Vycházka na Olšanské hřbitovy

Neděle byla výstavně podzimní, navíc téměř dušičková. Nikdy jsme se nebyli podívat na Olšanském hřbitově a dnešek se tedy k takové vlastivědné vycházce přímo nabízel. Z obavy před zcela zaplněným hřbitovním parkovištěm jsme auto nechali ve Strašnicích a k Olšanům popojeli tramvají. U hlavního vchodu se to rojilo lidmi. Ivča někde vymámila plánek s vyznačenými hroby známých osobností. Já do mobilu nahrál multikešku, která nás provedla celým hřbitovem, od těch novějších hrobů až k těm letitým na západní straně. Viděli jsme toho dost, nejvíc nás ale nadchl koberec zlatého listí, který se z javorů, lip a jasanů sypal na pěšinky i náhrobky, a zároveň ho ještě dost zůstávalo v korunách, kde ho rozsvěcovalo listopadové sluníčko.