úterý, ledna 31, 2012

Záporno

Dneska nás zaskočily zprávy, že je poslední den, kdy lze podat přiznání k dani z nemovitosti. Že jsme dělali rekonstrukci, že se nám trošičku rozšířilo zádveří, to nám nějak nedošlo. Stačil jeden telefonát na finanční úřad, aby bylo jasno: "Rekonstrukce? Loni? A užíváte, jo? Tak to si radši pospěšte...". Takže jsem si vzal půl dne volno a radši pospíchal. Odpoledne jsme se sešli, venku ještě hezky, sluníčko nad obzorem, tak jsme si udělali kratičkou procházku na Plachtu, trochu se pokochat výhledem na Prahu a přitom si taky odlovit zdejší srandovní kešku Záporno, protipól Kladna symetricky vypočítaný přes střed Prahy.

sobota, ledna 14, 2012

První běžkaření

Opět jsme po roce s několika lidmi z firmy vyrazili do Srní na Šumavě, abychom potrénovali běžkaření. Oproti loňskému březnu teď sněhu napadlo dost a dalo se vyjet rovnou od chalupy. Sobotní trasu jsme vedli k Vchynicko-Tetovskému kanálu, pak přes Velký Bor do Prášil a po dobrém jídle v hospodě u Michala zase zpět téměř opuštěnou stopou. Nedělní výjezd byl o něco kratší a rychlejší z Modravy osvědčenou (a turisty mnohem víc navštěvovanou) cestou podél Modravského potoka na Březník a zpátky dolů. Byla to na můj kotník první lyžařská zatěžkávací zkouška. Díky tomu, že se jel pohodový výlet s dostatkem čekání, to šlo, hlavně klasika. Noha sice bolela, pak mi kotník celý zatuhnul, ale takhle rekreačně si můžu vyjet :o)

neděle, ledna 08, 2012

GC Mělník

Odstrojení stromků a likvidace vánoční výzdoby může klidně počkat na neděli. Sobota patří výletům a my se tentokrát vypravili do Mělníka. V podzámčí, u obce Hořín na druhé straně řeky mě zlákala multinka Hořínská zdymadla na Vraňansko-Hořínském plavebním kanále, plus řada dalších menších pokladů přímo v Mělníku. Cesta za pokladem nás vedla kapku zpustlým Hořínským parkem do Hořína pak kolem protipovodňových stěn k plavebním komorám. Ve vesnici ještě bylo na leckterých domech vidět, jak ukrutně vysoko sahala voda při povodních v roce 2002. Na ruině jakéhosi stavení v parku byly zaznamenány výšky všech historických vysokých vod, tato tisíciletá byla tak vysoko, že jsme na čárku ani nedohlédli. Na zdymadle jsme byli sami, žádný provoz se nekonal. Ale stavba je to pěkná. Pokračování multinky nás zavedlo až k Labi, na dohled soutoku s Vltavou a s pěkným výhledem na mělnický zámek.
Všechno fajn, jen počasí nám moc nepřálo. Už cestou z Hradešína začalo krápat, přeháňky potom přetrvávaly během naší procházky a později přešly do ledového deště. To už jsme ale naštěstí směřovali naše kroky vzhůru do města kolem zámeckých vinic a za chvíli už seděli v krčmě na náměstí Karla IV. Horká káva, čokoláda a něco sladkého do bříška nám udělaly dobře. Mezitím deštivé mraky odpluly na východ a tak jsme se zpět k autům ke starému mělnickému mostu vraceli za sucha.
Velmi nás pobavila naše navigace v autě. Cestu do Hradešína zřejmě pojala jako fakultativní výlet po středočeském kraji a hnala nás po nejmenších silničkách skrz vesnice, kam bychom se určitě sami nikdy nevypravili. Dá se použít, jen když člověk nikam nespěchá...