Silvestr 2018

Nebýt sousedů, tak jsme snad na Silvestra s Ivčou sami. Holky si domluvily svoji zábavu, Klára v Úvalech, Alice na Hradešíně. Ale i tak se nás sešlo dostatečně, abychom si zahráli hry a dobře se pobavili. Tentokrát jsme hraní Kufru vyměnili za doporučenou hru Párty Alias muži vs. ženy. Popisování slov mužského a ženského světa týmem opačného pohlaví přineslo spoustu veselých okamžiků. Tuhle hru chlapi o píď vyhráli, zato v hádání skrytých obrázků pohořeli, možná taky proto, že na ně zbyl Martin sám, když po půlnoci Standa odpadl. Ohňostroje na Hradešíně byly fajn, dokonce i naše zvěř to přečkala bez větší hysterie.

Silvestr 2016

se vyvedl. Pozvání přijaly všichni a tak se u nás sešly čtyři rodiny, suma sumárum šestnáct lidí. Stůl se prohýbal pod vybranými pochoutkami, sklenice přetékaly lahodným vínem, o předpůlnoční zábavu se postarala týmová soutěž v KUFRu. O popůlnoční zábavu se postaraly litry šampaňského... Zvířata byla ráda, že jsme letos nepořídili petardy, jen jsme si na verandě zamávali prskavkami. Beztak byla pořádná mlha a z okolních ohňostrojů jsme viděli jen barevné rozplizlé záblesky. 

Silvestr 2013

Téměř až do ranních hodin jsme společně s Šárovými a Lánskými a společenskými hrami vítali Nový rok.

Silvestr

Silvestr jsme zahájili procházkou kolem Hradešína. Letos se tu objevila multikeška za pamětními deskami Janu II. z Lichtenštejna a jedna taková sedí zrovínka na kraji hradešínského lesa. Na večer dorazili Šárovi, Lánských museli domů za babičkou, která tam zůstala opuštěná, a začal večer her a zábavy. Alice byla po uplynulých dnech a probděných večerech trochu unavená a chvílemi ji i spánek přemohl, ale na půlnoc jsme se dali dohromady. Petardy a dvě velké krabice s kompakty se postaraly o docela pěkný ohňostroj. Šampaňské se pak celkem dobře postaralo o můj kvalitní knockout a tak se mi podařilo usnout jako prvnímu ze všech. K pobavení ostatních. Jen Alice to nesla těžce, když lkala, že "takovejhle Silvestr snad nemáme zapotřebí..."

Silvestr v Hořicích

Čtyři dny zábavy, sportu, dobré nálady s dalšími kamarády v Hořicích. Vstup do nového roku jsme zvládli na výbornou.

Silvestr

aneb zimní radovánky na Lipně. Na čtyři dny jsme se ubytovali spolu s hromadou dalších známých v Černé v Pošumaví přímo na břehu lipenské přehrady. Suché mrazy, které nastoupily po Vánocích, proměnily hladiny rybníků v ledová zrcadla a my se moc tešili na brusle, které jsme nandavali každé odpoledne a jezdili až do soumraku. Také lyže jsme trochu potrápili na Kramolínských sjezdovkách, zbyl čas i na jednu prima kešku v Muckovských vápencových dolech. Na to večerní párty čtyřikrát po sobě, které vyvrcholili silvestrovskou oslavou. Není divu, že od Nového roku regenerujeme.

Silvestr

Sice jsme plánovali trávit pár dní s kamarády na chatě v Jiřetíně pod Jedlovou, ale naši chcípáčkové nám to se svými chřipičkami zařídili jinak a tak jsme nakonec zůstali všichni v Hradešíně. Silvestra jsme zahájili výletem do Hrusic, procházkou po Ladových stopách až k pokladu nad dálnicí, kterou jsme završili báječným obědem v hospodě U Sejků. Po stole nám teklo víno i kola, snad díky nešikovným rukám, odpoledne jsme se ale dověděli, že švagrovou odvezli do porodnice. Že by znamení?
Doma jsme oslavy zahájili sérií společenských her, skončili pak u Prší, které Klára chtěla hrát pořád dokola. Jednou z perel bylo:
T: "Máš červený, osmičku nebo svrška?"
K: "Mám svrška."
T: "A co budeš chtít?"
K: "Hmmmm... tak kaštany!"...
Naštěstí v telce spustili Star dance a my se od stolu přesunuli na parket. Tanečky s děvčátky mi daly dost zabrat... Půlnoc ještě daleko, my vyšli ven, že si zatím zapálíme aspoň prskavky, ověsíme vrbu a tak. Veselé mávání náhle přešlo v pláč, když se holky spálily o žhavé konce. Alici to všechno sebralo tak, že usnula, o půlnoci pak nebyla k probuzení a první věcí, co na nás ráno zařvala, bylo "My jsme ten vohňostroj přešvihli!!". My ostatní v bdělém stavu jsme vyndali na ulici pár kompaktů, spustili krátkou ale intenzivní salvu a pak sledovali, co se dějě kolem. Soused Votočka na své zahradě konkuroval raketkami, co se nám vyhořelé snášely na dvůr, ale jinde v Hradešíně to překvapivě skvěle bouchalo a v dálce na západě bylo vidět kytičky ohňostrojů nad Prahou. Na ulici se sešli všichni naši sousedé i děti, co to do půlnoci vydržely, popřáli jsme si hodně štěstí, přiťukli si na Nový rok a prokřehlí se rádi vrátili do tepla sednic, abychom si ten začátek nového roku hezky zažili.

Silvestr

Odpoledne jsme se jeli vyvětrat do přístavu a na procházku městem, jestli náhodou nenarazíme na nějaké časné silvestrovské atrakce. Ale nic, jen jsme si hlavy nechali vyfoukat. Se soumrakem to pak přišlo. Petardy a příležitostné světlice nebraly konce. Západní vítr k nám nesl zvuky snad z celého Hamburku a znělo to, jako kdybychom byli nedaleko od bojové fronty.
"Miluju Silvestl!", "Silvestl je supelční!" a podobné skandování naplnilo náš byt, když jsme dělali výzdobu a motali se do barevných konfet. Padlo pár minipetard a prskavek vypálených na balkóně, náš skromný příspěvek do všeobecného běsnění. Holkám jsme slíbili, že je před půlnocí vzbudíme, aby se podívaly na pořádný ohňostroj, a uložili je před devátou do postele.
"Uz je stloj?"
"Já myslim, že už to začalo..."
"Tam to pozád bouchá!"
"Já mám zízeň"
"Uz je stloj?"
"My nemůžeme spát!"
"Uz je stloj?"
Takhle to šlo až do půlnoci, kdy jsme se všichni oblékli a na balkóně oslavovali. V pláštěnkách, za hustého deště. Žádný nečas nedokáže zabránit novoročnímu ohňostroji a tak se opět rozpoutalo peklo, světová válka. Blesky, hromy, rakety ze všech stran a všemi směry. Za pár minut se jak mlha mezi stromy začal plížit kouř a sirný smrad. Už vážně chyběl jen Wehrmacht v plynových maskách... Promoklé ponožky (sandály do deště nejsou nejlepší) nás zahnaly zpět dovnitř a holky mohly konečně usnout zaslouženým spánkem.

Guten Rutsch!

Einen guten Rutsch! Tak praví Němec, když přeje hodně štěstí do Nového roku. Ale jen do půlnoci 31. prosince. Pak už je, zdá se, po klouzání. I když je v tuto roční dobu v mírném evropském pásu celkem pravděpodobné, že budou chodníky i ulice zasněžené a smekavé, nemá přání nic společného s veselým sklouznutím (rutschen=klouzat) do nového roku. Rutsch se do němčiny zřejmě dostal oklikou přes hebrejské rosch, původně rosh, což znamená hlava nebo také začátek. Lidé si tak v podstatě navzájem přejí dobrý začátek (nového roku).