Alice na operaci

Pan doktor Frei v CPM potvrdil návrh, aby se Aliččin problém s kolenem řešil operací a tak ji Ivča v pátek 19. července ráno odvezla do Rehabilitační nemocnice v Berouně, kde operace proběhla. Já se tam dostal až odpoledne, Alici z kolena trčely hadice z drénů, hrozdně ji to bolelo a byla v nevalné náladě. To jsme se jí moc nedivili. Ale když jsme přijeli v sobotu po deváté, drény už byly fuč a cítila se mnohem líp, což sliboval doktor i sestřičky. Teď klid, ledovat, nohu nahoru a za deset dní hurá na rehabilitace.

Alice má narozeniny

Ve středu jsme oslavili Aliččiny narozeniny, v sobotu najela Marcelína s mládeží, v neděli podnikla zatím svou nejdelší cestu autem mamka z Přelouče, a tak jsme se sešli komplet.

Prodloužená

Došlo i na Alici, alespoň co se tanečních týká. Do Vánoc chodí každý pátek do sokolovny v Českém Brodě. A první prodloužená vyšla na 5. října. Moc nám to připomnělo některé scény z filmu Hoří má panenko. Rodiče s lahvinkou vína, puberťáci se výrazem "trapný". S Alicí jsme si zatrsali waltz, blues, dementní mazurku a bylo po parádě. Teď až na věnečku.

Vyřazení z úvalské ZŠ

Došlo i na Alici a ve čtvrtek 14.6. se v Úvalech konalo slavnostní vyřazení deváťáků. Proslovy, videa, emoce. Tradiční opíjení v lese za školou se nekonalo. Třídní si své ovečky stáhla do pergoly na školním dvoře a tam se všichni "dobře" bavili. Bez Alice, ta vzala roha záhy...

Alice a její 15. narozeniny

Už večer holky přemýšlely, jak a čím Alici ráno překvapit. Balónky už byly, apríl taky... pak ale dostaly nápad, aby se k probuzení přidal i Michal. Klára se s ním pěkně na tajňačku domluvila, že se před školním autobusem zastaví. Ještě v noci Ivča dohlédla na to, aby se Alice oblékla do pyžama a ráno ve třičtvrtě na šest jsme budili se svíčkami zapíchnutými do tvarohového koláčku. Překvapení vyšlo. Klasickou oslavu a dárky jsme ale nechali až na večer po práci. Horší to bylo s ozdobením dortu. Číslice se nedostávaly. "Pětku nemáme, ale sedmnáct tam je!", spokojeně hlásila Klára, když se probírala krabicí s dortovými svíčkami. Nakonec se Marlenka ježila patnácti dortovkami a všechno dobře dopadlo.

Spokojenost

A: "Já jsem se svým tělem spokojená. Vyrostly mi vlasy, vyrostly mi prsa a nasvalila jsem...."

Čtyřicet ananasů

"Jenom v matematice si běžný člověk koupí čtyřicet ananasů!", zhodnotila Alice úroveň příkladů v učebnici.

Alice 14 let

Tance v Libni

Druhé jarní kolo Aliččiných tanců se koná v Libni ve Sparta aréně. Mám skoro dvě hodiny čas do začátku jejich kategorie, tak se jdu projít kolem Rokytky. Všude kolem se vyrojily mraky Pražáků, jarní počasí skutečně láká ven. Naučná stezka má zajímavé zastávky - zaniklý Broscheův lihovar, co vyráběl nejvyhlášenější líh v celé Rakouské monarchii, pozůstatky C.K. železnice u Kolčavky zrušené v roce 1984. Dál už nepokračuju, dělám odbočku do bývalé nouzové kolonie Na Kotlasce. Dnes tam jsou převážně chataři, ale na kouzlu tomuto vršku nic neubírá.
Alici jsem stihl, včetně vystoupení všech jejich soupeřících týmů. Ty dnes byly všechny lepší a tak jsme Libeň opouštěli s posledním místem v kapse.

První koupání

Vsadili jsme se s Alicí, že komu jako prvnímu upadne desetkrát míč při našem baseballovém házení, musí vlézt do bazénu. Voda v něm zatím neláká ani vzhledem (zelená), ani teplotou (dvacítka). Nebylo velkým překvapením, když Alice prohrála 10:2 a musela pádit pro plavky. Vypadala však, že ji to spíš těší, než že by to byla kdovíjaká oběť. Až mě svým nadšením zlákala tak, že jsem za ní skočil taky na jeden rychlý závod. Ujde to. Začíná mi sezóna ranního plavání.

Aliččiny tance

Rytmus Úvaly 2 se probojoval skrz jarní soutěže až na Mistrovství ČR do Jablonce. Víkend se tudíž změnil v taneční maraton, protože kromě šampionátu měly v neděli veškeré úvalské taneční skupiny akademii v Selesiánském divadle v Kobylisích. Alespoň měla babička Kamilka příležitost podívat se opět po delším čase na Aliččino vystoupení, které se jim v Jablonci docela povedlo. Konkurence ale byla veliká, postavená na trochu starších holkách s náročnějšími sestavami, a tak béčko z Úval skončilo na čtvrté příčce. Náladu si snad zlepšily na akademii, kde vládla senzační atmosféra a každé vystoupení bylo odměněné bouřlivým aplausem a výskotem celého sálu.

Alice 13 let

Po měsících, které musela Alice protrpět s podřadným mobilem po Ivče, konečeně došlo na narozeniny a s nimi v balíčku dorazil i nový Samsung. Teď s Alicí není řeč, jen sedí na gauči a dává celému světu na vědomí, co má za stroj.

Českolipský zvoneček

Došlo na první soutěžní víkend pro tanečnice z TS Rytmus Úvaly. Parketové kompozice se na pořad dostaly až odpoledne a vyhlášení vítězů až na samém konci tanečního dne. Alice si ke mně po odtančení přisedla a sledovali jsme starší kategorie společně. Když začala kategorie dospělých, do sálu nastoupily tety z Peček a pustily se do diska. "Doufám, že nebude potřeba sanitka...", odtušila Alice.

Jarňáky v Obertraun

Tentokrát jsme v loňské sestavě odjeli do Rakouska jen na tři dny lyžování. A to ještě bez Klárky. Střední škola v Ruské totiž na 2.února vyhlásila termín zkoušek nanečisto a my jsme usoudili, že by bylo hloupé nechat si tuto příležitost ujít. Takže Klárka zůstala doma a my s Alicí se vydali do Alpských svahů. Neděli jsme zahájili průzkumem sjezdovek, vlastně sjezdovky přímo u Obertraunu, a to na Krippensteinu. Nahoře fičel vichr a jehličky sněhu nám masírovaly tváře. Teplota cestou dolů po jedenáctikilometrové sjezdovce (většinou horské cestě) stoupala, sníh se měnil v déšť. Ale zato jsme se tam pohybovali téměř sami. Podobně to vypadalo v pondělí v Gosau. Tam už pršelo i na vršku sjezdovek. Kolem jsme slyšeli jen češtinu, polštinu, sem tam Maďary. V poledne už jsme byli notně navlhlí, naštěstí se počasí začalo měnit a odpoledne dokonce vykouklo sluníčko, začalo kouzlit a Alpy nabídly své kýčovité výhledy. Změna počasí vytáhla z hotelů veškeré zalezlé turisty a úterní sjezdovky se změnily v mraveniště. Projeli jsme pár jižních svahů, zjistili, že to za nic nestojí, tak se odpoledne vrátili na osvědčenou severní Hintertal Gosau, která, byť trochu rozrytá, se dala celkem dobře drandit.

Dopis z tábora

Tak jsme se přece dočkali. Alice si v nabitém táborovém kalendáři našla pět minut a napsala "všem co tam jsou" super pozdrav. Super...

Cyklosezóna začíná

Alice se přihlásila na školní čtyřdenní cyklovýlet. Do Krkonoš. Bez tréninku. Omyli jsme tedy a promazali naše bicykly a vydali se na projížďku. Alice se nám ale ztratila a najezdil jsem kolem Žernovky pár rychlých kilometrů, než nám Ivča zavolala, že se Alice vrátila domů. Nicméně jsme usoudili, že se starým  železným kolem s v Krkonoších nehne. Prohledali jsme pár internetových krámů a nakonec jsme objevili slušné krosové kolo v Horních Počernicích. Jakmile jsme ho následující víkend přivezli, vydali jsme se na pěknou pětadvacítku kolem Hradešína. Alici je kolo akorát, hrozně si ho pochvalovala a co je hlavní, stačila nám s Klárou.

Alice - 12. narozeniny

Aliččiny narozeniny jsme oslavili jak se patří v pátek desátého. Nebyla to sice žádná velká pohoda. Odpoledne mi volala Ivča, že se jí v Úvalech do kufru podívala nějaká Fabie. A ne málo. Odtahovka ji odvezla do Kia servisu v Srbíně, servisák škodu nahrubo odhadl na víc jak sto tisíc... Takže večer po koních jsme Alici popřáli, podarovali, pojedli poháry a pak se pustili do obalování dvacítky řízků, protože na sobotu se u nás sejde tradiční rodinná oslava všech jarňáků.
Dopoledne dorazili Jablonečtí, kolem poledního pak Kašperkovi. Když vysvitlo sluníčko, dalo se pohodlně sedět na terase, na trávě jsme běhali bosí po mechu a zkoušeli pinkat míčem. Brácha s Jitkou měli na večer sjednanou jinou oslavu, takže odvalili během odpoledne, s Kašperkovými jsme u vína a chlebíčků poseděli až do večera příjemně poklábosili.

Aliččina kýla

V létě u Alice zjistili pupeční kýlu a doktoři doporučili ji sešít. V praxi to znamená operaci, pak šestinedělní klid. Začátek prosince byl ideálním termínem, Alice si v Krči pobyla dvě noci, pak jsme si ji v sobotu odvezli domů.