Tentokrát jsme v loňské sestavě odjeli do Rakouska jen na tři dny lyžování. A to ještě bez Klárky. Střední škola v Ruské totiž na 2.února vyhlásila termín zkoušek nanečisto a my jsme usoudili, že by bylo hloupé nechat si tuto příležitost ujít. Takže Klárka zůstala doma a my s Alicí se vydali do Alpských svahů. Neděli jsme zahájili průzkumem sjezdovek, vlastně sjezdovky přímo u Obertraunu, a to na Krippensteinu. Nahoře fičel vichr a jehličky sněhu nám masírovaly tváře. Teplota cestou dolů po jedenáctikilometrové sjezdovce (většinou horské cestě) stoupala, sníh se měnil v déšť. Ale zato jsme se tam pohybovali téměř sami. Podobně to vypadalo v pondělí v Gosau. Tam už pršelo i na vršku sjezdovek. Kolem jsme slyšeli jen češtinu, polštinu, sem tam Maďary. V poledne už jsme byli notně navlhlí, naštěstí se počasí začalo měnit a odpoledne dokonce vykouklo sluníčko, začalo kouzlit a Alpy nabídly své kýčovité výhledy. Změna počasí vytáhla z hotelů veškeré zalezlé turisty a úterní sjezdovky se změnily v mraveniště. Projeli jsme pár jižních svahů, zjistili, že to za nic nestojí, tak se odpoledne vrátili na osvědčenou severní Hintertal Gosau, která, byť trochu rozrytá, se dala celkem dobře drandit.
Žádné komentáře:
Okomentovat