Nastává rok, kdy by Alice měla začít chodit do školky a tak se loučíme s dudlíky. Dneska jsme je slavnostně, i když s malým podfukem, darovali rybím miminkám. Chudák Ali si v tu chvíli vůbec neuvědomila, že už je večer nenajde. A je to tady. Z dětského pokoje se teď místo spaní ozývá nářek: "Byby maj, Ali nemá..." a pořád dokola.
Už víc jak týden tady nikdo neviděl slunce. A sníh je nenávratně pryč. Stále jen sychravo a temno, co se pomalu vtírá i do našich nálad...
sobota, ledna 07, 2006
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat