Předvánoční GC

Na lyžařskou školičku na Severák jsme se nedokopali, chtěl jsem holky vytáhnout ven aspoň na chvíli odpoledne, ale prý né, že si krásně hrají a ať jdu sám. Tak jsem nabil GPSku poklady, nastartoval Astru a poodjel k Ondřejovu. Dva poklady čekaly u Zvánovického potoka na jižním cípu Voděradských bučin. Námraza kouzlila v korunách stromů a tak byl les zajímavě dvojbarevný. Keška "Mlecí kameny" mě zavedla na místo, kde jsou podél potoka tu a tam položené žulové kruhové kameny, dnes už obrostlé mechem, které se dřív používaly k drcení rud. Do setmění ještě zbýval nějaký čas a proto jsem přejel do Ondřejovského areálu astronomického muzea, kde se schovávala dnešní třetí keška "Pod peřinou". Vrch nad Ondřejovem byl pohádkově bílý, každá volná vetvička obalená bohatou námrazou, nikde nikdo, ticho, mlha, radary, anténky... Zmátl mě trochu název pokladu a tak jsem hrdinně hledal pod "peřinou" namrzlých tisů, kde samozřejmě nic nebylo. O kešku jsem pak naštěstí zakopl pod naprosto jinou duchnou, ale procházka by tentokrát jistě stála za to i bez úspěšného lovu.
Je jedna v noci, Klára se budí a má 38.5, skelné oči, ještě že jsme na ty lyže nevyrazili...