Řekli jsme si, že přišel čas prověřit, jak si holky povedou na normální prohlídce hradu, takové té s průvodcem. A tak jsme zaparkovali dole v Křivoklátě a stoupali na kopec k hradu. Cestu jsme si zpestřili křivoklátskou multikeší, která nás nejdřív vhodně navedla 
přímo na dolní nádvoří.Prohlídka začínala za čtyřicet minut, už jsme se nikam nehonili, radši se porozhlédli a mlsali místní zmrzlinu. Pan průvodce nám postupně ukázal všechna křídla hradu, velmi dochovanou raně gotickou kapli, rytířský i královský sál, Fürstenberskou knihovnu a obrazárnu a jako třešinku hradní vězení a hladomornu, kde se Alice krásně bála. Celá akce trvala bezmála devadesát minut a holky překvapily, neprudily a snad se ani tak moc nenudily.
Z hradu jsme pokračovali dalším postupovým bodem multikeše k pomníku Karla Egona II. z Fürstenberka, odkud je krásný výhled na Křivoklát. Finální souřadnice samotného pokladu však pracovaly s údaji od prvního postupového bodu, které jsme mezitím zapomněli. Kdo by si pořád pamatoval,
kolik Františků obsahovala pamětní deska válečných obětí... Co není v hlavě, musí být v nohách, a tak jsem se zaběhl podívat, abychom mohli poklad odlovit. To se nám pak celkem snadno podařilo.V okolí jsme pak cestou domů vyřídili ještě dvě "drive-in" keše na celkem pěkných místech. Kouzelné bylo místo tří pramenů s Kneippovou lázní, ale ani Leontýnský zámeček nebyl k zahození.
