Drážďany

Klárka na školce v přírodě, Alice v Raškovicích a před námi volný den. Rozhodli jsme se pro severozápadní kurs, nach Dresden. Za prvé jsme se chtěli podívat na rekonstrukci historického centra, zejména nového Frauenkirchen, za druhé jsme potřebovali ještě pár věcí zařídit po krámech a ani na jedno se nám děti nehodily.
Docela nás překvapilo, jak je Altstadt kompaktní, všechno pěkně na hromádce, od jedné budovy k druhé je potřeba udělat jen pár kroků. Samý pískovec, samé baroko.
První kroky nás zavedly na nádvoří Zwingeru, barokního paláce z 18. století. Hned za boční branou směrem na Theaterplatz jsme narazili na úchvatnou budovu Semperovy opery, která se řadí mezi nejvýznamnější německé a evropské operní scény. Naproti divadlu o místo soupeřily Residenzschloss s katolickým Hofkirche, celým jménem chrám Nejsvětější Trojice. Odtud jen pár kroků na náměstí Neumarkt k hlavní atrakci, kterou je drážďanská ikona Frauenkirche, podle originálu nově postavený lutheránský kostel, který byl znovu vysvěcen na podzim 2005. V kostele je právě koncert, takže se dovnitř žádný nýmand nedostane. Tak si aspoň kupujeme lístky na věž. Stoupavou spirálou pláštěm kupole vystoupáme až na vršek, na otevřenou plošinu, odkud je vidět celé centrum a vlastně snad celé Drážďany. Prudký vichr nás po chvíli zažene zpátky do kostela. Velkou dírou v "podlaze" kupole je vidět 90 metrů dolů na posluchače varhaního koncertu a na několik pater s řadami sedadel. Je to jak ďábelsky strmá aula, Ivče se z té hloubky dělá mdlo.

Další odkazy: http://de.wikipedia.org/wiki/Frauenkirche_%28Dresden%29