Opět se s holkama zmítáme v rýmách, kašlech a teplotách, já už navíc potřetí zaháním streptokoky koňskou dávkou penicilínu. Ale zůstat doma v tak krásný den by nám asi srdce utrhlo a tak jsme po pobědě vyjeli k hradu Točníku. Tenhle 
víkend tam probíhá doprovodný program "Mamuti na Točníku", který tam pořádá oddíl experimentální archeologie Mamuti. Experimentální v tom, že zkoušejí dělat leccos tak jako naši pravěcí předci. A to právě ukazovali i na hradě a pro 
děti (větší než naše) tam měli připravené i nějaké stopovací hry s úkoly. My si hrad prošli křížem krážem, nakoukli, kam se dalo. Nakonec jsme ho zvenku obešli k západní zadní bráně, kde se na skále schovává příjemná keška. I přes davy lidí uvnitř hradu tady vzadu bylo liduprázdno, navíc krásné výhledy dolů na zříceninu Žebráku a krajinu kolem. Shodou náhod jsem si všiml, že se o poklad jak tady na Točníku, tak dole na Žebráku, stará KoSAK:-), tým který jsme tuhle potkali při lovení keše na Ještědu. Inu, svět je malý a o náhody tady není nouze. I na Točníku jsme se potkali s párem kačerů, právě když si holky vybíraly svou kořist.Při návratu domů se na chodbě odehrál následující rohovor.
Klára: "Jé, mami, čí je to prádlo na balkóně?"
Ivča: "To je paní Fojtíkové"
K: "To má dětí?"
I: "Ne, paní Fojtíková už má děti velké"
K: "Ona už je stará?"
I: "Asi jako naše babička."
K: "Chudák..."
Žádné komentáře:
Okomentovat