Podzim naplno rozehrál svoji barevnou hru, vzduch je prosycený vůní listí, byl by hřích zůstat doma. V Billetalu jsme byli
naposledy v zimě, navíc je tam spousta cest, kudy jsme nešli, plus nějaké ty neobjevené poklady. Druhá cache na cestě byla naším stým nalezeným
pokladem. A nebyl tak úplně zadarmo, schovaný uprostřed řeky Bille na ostrůvku, kam se dalo přejít jen po padlém stromu. Sice mohutném, ale po deštích klouzavém, téměř dva metry nad vodou a bahnem. Klára Spiderman absolutně bez problémů, ještě hrála frajerku. Alici jsem pevně držel za ruku a modlil se, aby nesklouzla, protože bych to nemusel ustát a pak bychom se poroučeli oba. A na závěr Ivča s dvoumetrovým, totálně shnilým klackem, který jí byl jedinou oporou na vrtkavé cestě za pokladem. "Jestli mě budeš fotit, tak s tebou končim!!!", standardní hrozby, ale nemůžu si to nechat ujít. Cache je celá mokrá, nic v ní není, vlastně malá mušlička, kterou si zabírá Alice. Kladina cestou zpátky je ještě humornější, protože je mírně z kopce a tak vypadá o to víc neschůdně. Tak schovávám foťák a raději pomáhám.
Bukové lesy kolem Bille stačily už zem pokrýt vrstvou listí, takže cesty není téměř vidět. Ale vedou zhruba podél řeky a tak se držíme nahoře na břehu a dáváme pozor, aby se Alice nezřítila dolů. U dalšího mostu nacházíme další malou cache a pak se oklikou vracíme zpátky ke konírnám Sachsenwaldau. Dneska je ještě světlo, ale zítra už touhle dobou padne tma a my budeme muset chodit na procházky s baterkami...
Podzim naplno rozehrál svoji barevnou hru, vzduch je prosycený vůní listí, byl by hřích zůstat doma. V Billetalu jsme byli naposledy v zimě, navíc je tam spousta cest, kudy jsme nešli, plus nějaké ty neobjevené poklady. Druhá cache na cestě byla naším stým nalezeným 
pokladem. A nebyl tak úplně zadarmo, schovaný uprostřed řeky Bille na ostrůvku, kam se dalo přejít jen po padlém stromu. Sice mohutném, ale po deštích klouzavém, téměř dva metry nad vodou a bahnem. Klára Spiderman absolutně bez problémů, ještě hrála frajerku. Alici jsem pevně držel za ruku a modlil se, aby nesklouzla, protože bych to nemusel ustát a pak bychom se poroučeli oba. A na závěr Ivča s dvoumetrovým, totálně shnilým klackem, který jí byl jedinou oporou na vrtkavé cestě za pokladem. "Jestli mě budeš fotit, tak s tebou končim!!!", standardní hrozby, ale nemůžu si to nechat ujít. Cache je celá mokrá, nic v ní není, vlastně malá mušlička, kterou si zabírá Alice. Kladina cestou zpátky je ještě humornější, protože je mírně z kopce a tak vypadá o to víc neschůdně. Tak schovávám foťák a raději pomáhám.
Bukové lesy kolem Bille stačily už zem pokrýt vrstvou listí, takže cesty není téměř vidět. Ale vedou zhruba podél řeky a tak se držíme nahoře na břehu a dáváme pozor, aby se Alice nezřítila dolů. U dalšího mostu nacházíme další malou cache a pak se oklikou vracíme zpátky ke konírnám Sachsenwaldau. Dneska je ještě světlo, ale zítra už touhle dobou padne tma a my budeme muset chodit na procházky s baterkami...
Žádné komentáře:
Okomentovat