Halloween

Abychom si trochu oživili večery a soumrak už o páté odpoledne, abychom si vyzkoušeli něco nového, a aby holkám nebylo líto, že jako jediní nemáme svítící bubáky v "zadýněné" ulici, pořídili jsme parádní dýni, že si doma uděláme Halloween. Ale ještě než nabrousíme nože, trochu nahlédneme do historie tohohle dušičkového svátku.

Behind the name... Halloween, or the Hallow E'en as they call it in Ireland , means All Hallows Eve, or the night before the 'All Hallows', also called 'All Hallowmas', or 'All Saints', or 'All Souls' Day, observed on November 1. In old English the word 'Hallow' meant 'sanctify'. Roman Catholics, Episcopalians and Lutherians used to observe All Hallows Day to honor all Saints in heaven, known or unknown. They used to consider it with all solemnity as one of the most significant observances of the Church year. And Catholics, all and sundry, was obliged to attend Mass. The Romans observed the holiday of Feralia, intended to give rest and peace to the departed. Participants made sacrifices in honor of the dead, offered up prayers for them, and made oblations to them. The festival was celebrated on February 21, the end of the Roman year. In the 7th century, Pope Boniface IV introduced All Saints' Day to replace the pagan festival of the dead. It was observed on May 13. Later, Gregory III changed the date to November 1. The Greek Orthodox Church observes it on the first Sunday after Pentecost. Despite this connection with the Roman Church, the American version of Halloween Day celebration owes its origin to the ancient (pre-Christian) Druidic fire festival called "Samhain", celebrated by the Celts in Scotland, Wales and Ireland. Samhain is pronounced "sow-in", with "sow" rhyming with cow. In Ireland the festival was known as Samhein, or La Samon, the Feast of the Sun. In Scotland, the celebration was known as Hallowe'en. In Welsh it's Nos Galen-gaeof (that is, the Night of the Winter Calends. According to the Irish English dictionary published by the Irish Texts Society: "Samhain, All Hallowtide, the feast of the dead in Pagan and Christian times, signalizing the close of harvest and the initiation of the winter season, lasting till May, during which troops (esp. the Fiann) were quartered. Faeries were imagined as particularly active at this season. From it the half year is reckoned. also called Feile Moingfinne (Snow Goddess).(1) The Scottish Gaelis Dictionary defines it as "Hallowtide. The Feast of All Soula. Sam + Fuin = end of summer."(2) Contrary to the information published by many organizations, there is no archaeological or literary evidence to indicate that Samhain was a deity. The Celtic Gods of the dead were Gwynn ap Nudd for the British, and Arawn for the Welsh. The Irish did not have a "lord of death" as such. Thus most of the customs connected with the Day are remnants of the ancient religious beliefs and rituals, first of the Druids and then transcended amongst the Roman Christians who conquered them.

Takže žádná Amerika, žádný obchodní kalkul, ale echt prastará druidská taškařice. A jak se to má s vydlabanou dýní? Tak to prý byl ve starém Irsku nějaký chasník, Jack se jmenoval, zanámý ožrala a podvodník, a ten přiměl čerta, aby vylezl na strom. Když byl čert nahoře, Jack rychle vyryl do kmenu kříž a měl satanáše v pasti. Pak s ním uzavřel dohodu, že ho pustí, když ho čert přestane pokoušet. Dál se povídá, že když Jack umřel, nepustili ho do nebe kvůli jeho hříchům, ale oni ho nechtěli ani v pekle, protože kdysi napálil čerta. Místo toho mu dali jediný řeřavý uhlík, abymu aspoň trochu svítil na cestu v temnotách. Uhlík vložili do vydlabané řepy, aby vydržel déle žhavý. Původně Irové používali k lampionům řepy a tuříny. Když ale přistěhovalci do Ameriky zjistili, že dýní je tam daleko víc a že se dají lépe zpracovat, rychle se ujaly jako dušičkové lampióny.

Tak jsme si nakreslili, jaký bychom chtěli mít ksichtík, uřízli čepičku a začli z dýně vyvrhávat semínka a další nevábné svinstvo. Naštěstí holky dychtily po tom, aby si dýni mohly vydlabat, a tak jsme jim tu práci s radostí přenechali. Vykrajování šlo tenkým nožem překvapivě dobře a už za pár minut jsme mohli zhasnout světla, zapálit svíčku a kochat se naším výtvorem.