Aladin

Babička Marta si s Alicí vyprávěly, co by asi dělaly s kouzelnou Aladinovou lampou, jaká přání by od džina chtěly vyplnit.
B: "Já bych asi chtěla někam na jih k moři, pěkně si užívat sluníčka, pohodu..."
A: "Ty si hlavně přej, abys byla mladá!!"
...

Po stopách svatovavřineckého

Říká se, že čichová paměť je poměrně dlouhodobá. Na ní spoléhám při hledání Svatovavřineckého vína, které by se přiblížilo Znovínskému ročníku 2000. Když k němu člověk přičichl, jako by strčil frňák do sklenice s těmi nejvoňavějšími povidly. Oni sice vinaři nad takovou vůní trochu ohrnují nos, mě ale omámila. Osm roků nic. Až teď jsem narazil na výběr z hroznů Révy Rakvice 2006, který je výrazným soupeřem. Přestože je povidlová vůně mírná, decentní, skrytá ve výrazných ovocných tónech, je to víno mocné, chuť se rozlévá po celém patře a dlouho doznívá. Moc pěkné víno.

Réva Rakvice píše:
Aroma švestkových povidel je v chuti doplněno tóny po připálených sušených švestkách, které vznikly v závislosti přezrání hroznů.
zlatá medaile VALTICKÉ VINNÉ TRHY 2007, zlatá medaile WEINPARADE POYSDORF 2007

Francouzák

Klára: "A tati, už ses někdy líbal, jako i jazykem?"
T: "???"
K: "Je to dost odporný, takový slizký".
T: "Jak to víš?"
K: "My to zkoušely s Alicí, abysme věděly, jaký to je."
T: "Víš, to dělají jen velký chlapi s ženskýma."
K: "No Alice vypadá jako chlap!"
A: "Ale my to dělaly ještě když jsem měla dlouhý vlasy!!"
...

"TOP TEN" 2008

LITERATURA
Voskovec & Werich - Korespondence I

HUDBA
Radůza - V salonu barokních dam (2007)

FILM
Volver (Pedro Almodóvar, 2006)

POPRVÉ
Inline skating

Mamma Mia!

V rámci rekonvalescence pro prožitém Silvestru jsme si doma v podvečer pustili film Mamma Mia! I holkám se líbil, zejména písničky a tance. Příběh dospěl k romantickému happy endu. Těsně před závěrečnými titulky šťastná dcera, Amanda Seyfried, za soumraku stojí na mořském břehu a vlahá bríza ji nadouvá svatební šaty. "Rodí!" uzavřela film lakonicky Alice...

Silvestr

aneb zimní radovánky na Lipně. Na čtyři dny jsme se ubytovali spolu s hromadou dalších známých v Černé v Pošumaví přímo na břehu lipenské přehrady. Suché mrazy, které nastoupily po Vánocích, proměnily hladiny rybníků v ledová zrcadla a my se moc tešili na brusle, které jsme nandavali každé odpoledne a jezdili až do soumraku. Také lyže jsme trochu potrápili na Kramolínských sjezdovkách, zbyl čas i na jednu prima kešku v Muckovských vápencových dolech. Na to večerní párty čtyřikrát po sobě, které vyvrcholili silvestrovskou oslavou. Není divu, že od Nového roku regenerujeme.

Vánoce

Štědrý den jsme tradičně zahájili v Radotíně. Cestou do Prahy začalo pršet, čekali jsme mokrou vycházku. Počasí se ale umoudřilo a na chvíli déšť ustal.
Letos jsme taky poprvé odlévali olovo. Romantické tavení nad plamenem svíčky se ukázalo jako neúčinné, plamen propanbutanový však službu vykonal spolehlivě. "Nejlíp" dopadla Ivča - jestli jsme si tvary jejího odlitku vyložili správně, bude dlouhou dobu pomáhat potřebným...
Na půlnoční se vypravila půlka naší ulice. Tři holky ze zdejších domácností zpívaly se souborem na kůru koledy, včetně naší Klárky. Finanční krize zřejmě sestouopila i na hradešínskou farnost. Jak byl loni kostel parádně osvětlený, tak se k němu letos se scházeli lidé za klopýtání ve svitu baterek. Sborové zpěvy pak velmi mile překvapily. Z potemnělého kostela jsme vrávorali za vydatného deště. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Haleluja!

Jesličky

Po velké spoustě let se k nám dostaly jesličky po dědovi Kuchařovi, které Ivča vídala rok co rok u svých prarodičů a ke kterým má samozřejmě mocné citové pouto. A nejsou to jesle ledajaké. Tři patra pro figurky, lidé, zvířátka, dokonce i na velblouda se našlo místo.

Perníčky

Došlo na zdobení vánočních perníčků. Holky natěšené, šlehané bílky připravené. Že pak každá zvládla namalovat sotva pět kousků a zbytek visel na nás, s tím jsme víceméně počítali. Největší zábavou pak bylo barvení jazyků, na který potravinářské barvivo náramně chytalo...

Začíná školička

Začíná nám lyžařská sezóna. V Jizerkách napadlo a první termín lyžařské školičky padl na tuto neděli. Do Jablonce jsme ve třech vyjeli už v sobotu, abychom si trochu užili babičku s dědou. Odpolední vycházku po městě, při které jsme odlovili první dvě kešky z nové série jabloneckých kostelů, jsme protahovali a protahovali, dokud se na náměstí nerozsvítil vánoční strom.
Jak byla sobota slunečná a azurová, tak byla neděle zamračená, mrholivá a větrná. Přesto se družstva srdnatě postavila na svah. Alice tentokrát ve skupině Pejsků, Klárka spolu s Terkou v nejstarším oddíle Myšek. Teorii mi holky opakovaly už v autě: "Nesmíme sedět na nočníku, musíme strkat kolínka dopředu. na vleku si nesmíme sedat..." A dost mě potěšilo, když začaly jezdit jako by z lyží slezly teprve nedávno. Mé asistence téměř nebylo třeba.

Poetický sníh

Jugendsprache unplugged

Mnichov - "Gammelfleischparty" čili oslava zkaženého masa se pro letošní rok stala vítězným výrazem mluvy německé mládeže. Takto si němečtí teenageři dobírají sešlosti lidí starších třiceti let. Výsledky soutěže o nejlepších 15 slov německého dorostu dnes vyhlásilo nakladatelství Langenscheidt.

Slovo "Gammelfleisch" se podle AP stalo v Německu populární po aféře s prodejem masa do některých restaurací s kebabem (turecký pokrm). Objevovalo se totiž denně ve všech médiích.

Na druhém místě skončilo slovo "Computerbräune" (počítačové opálení). Mladí Němci tak nazývají pobledlé tváře kamarádů, kteří tráví celé dny před monitorem počítače.

Na třetí příčku se vyšplhal výraz "unterhopft sein" (být podchmelený). Ten dospívající Němec použije k vyjádření, že stále ještě není v podroušeném stavu a že má chuť na další rundu piva.

Mnichovský Langenscheidt podle DPA vyhlásil soutěž, aby zaznamenal "kreativitu, která prezentuje často jepičí život mluvy mládeže" a aby teenagerský slovník zdokumentoval. Asi 25.000 lidí pak na internetu zvolilo 30 nejpopulárnějších výrazů a z nich pak porota složená ze všech věkových skupin vybrala vítěze.

Německým slovem mladých číslo čtyři je označení pro paměťové USB médium "Datenzäpfchen" (datový čípek). Páté místo získalo "Stockente" (kachna divoká či možná kachní chodci s hůlkami), což je pojmenování lidí, kteří si oblíbili takzvaný Nordic Walking (sportovní "severskou chůzi" za pomoci speciálních hůlek, které zpomalují únavu).

Vítězná slova se pak spolu s dalšími asi 500 objeví v knize "Hä?? - Jugendsprache unplugged" (Ee? - Jazyk mladých bez servítek).

Společná

Není to zase tak ukrutně dávno, co seděla Monče na klíně Alice coby mimino. A teď to místo zaujal malý Maxík. Sešli jsme se i s dětmi v Přelouči a tak po nějaké době mohla opět vzniknout společná fotografie.

Mikuláš

Mikuláši, Mikuláši, sníh se ti do vousů snáší....
Letošní hradešínský mikulášský tým sestával jen z tradičních tří kusů, narozdíl od loňské hordy čertů a andělů, kteří se nám skoro do sednice nevešli. Holky v pozoru, oči navrch hlavy. "TAKHLE STRAŠNĚ se mi klepaly nohy!" říkala později Alice, a za její třas by se nemusel stydět ani Karel Gott.

Kláru si chtěl čert dokonce odnést. Byla hrůzou tuhá jak socha, když nakonec odešli, ukápla i nějaká ta slzička. Ale básničky zvládly holky na výbornou, naslibovaly Mikulášovi všechno na světě a za odměnu si odnesly sladkou odměnu.

Advent

Včera jsme s Královými vyráběli adventní věnce, dneska došlo na jejich instalaci. A aby toho nebylo málo, pílili jsme. Záměr byl popílit obludný cypřiš před chalupou, ale když jsme odřezali přízemní větve, začal se nám víc líbit a rozhodli jsme se ho tu nechat nějaký ten měsíc navíc. Zato stříbrný smrk za domem už to má spočítané. Teď je jeho špička zasazená před barákem do děravého pařezu, omotaná stodvaceti světýlkami a Vánoce můžou přijít...

Jarmark

Úvalská škola pořádala jarmark. Je to každoroční akce, kde se třídy předvádějí s nacvičeným programem a také prodávají vánočně laděné výtvory, co děti spáchaly ve škole s pomocí učitelek a ochotných rodičů. My přišli, viděli, zatleskali, koupili Klárčiny anděly, a z přecpané školy s úlevou vypadli. Klárka s Alicí se pak dohadovaly, co se jim na jarmarku líbilo. Nakonec to Klára uzavřela slovy: "A víš Ali, co bylo úplně nejlepčí? Ty perníčky zadaráč..."

První sněhulák

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Padalo den, padalo i v noci a tak se na zahradě nastřádalo kolem pěti čísel sněhu. Tak akorát na postavení sněhuláka. sněhové koule se moc válet nedaly, a tak jsme s holkama začali vršit hromadu a modelovat základ sněhulíka, z kterého se později vyklubala paní sněhuláková Matylda.

První sníh

První letošní sníh v Hradešíně začal padat někdy v noci na 22.11. Ráno se střídala chumelenice se sluníčkem, jako kdyby byl apríl a ne listopad. Se zazimováním zahrady minulý víkend jsme to stihli právě tak akorát, teď se můžeme věnovat přípravám na advent.

Doupě

Alice se rozhodla, že bude trénovat na houmlesáka a ustlala si v papírových bednách...

Velká Kunratická

75. ročník, moje čtvrtá účast na tomto děsivém běhu. Naštěstí bylo letos počasí jak malované, vůbec se to nedá srovnat s loňským marastem. Na druhou stranu jsem nějak nestihl potrénovat a projevilo se to samozřejmě jak na výkonu, tak na velmi nepříjemných pocitech během závodu.