Po velké spoustě let se k nám dostaly jesličky po dědovi Kuchařovi, které Ivča vídala rok co rok u svých prarodičů a ke kterým má samozřejmě mocné citové pouto. A nejsou to jesle ledajaké. Tři patra pro figurky, lidé, zvířátka, dokonce i na velblouda se našlo místo.
pondělí, prosince 22, 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat