K ránu jsem od bolení v krku skoro mluvit nemohl a tak zatímco celý barák ještě spal, odskočil jsem si na ORL do Thomayerky. Když sloužící doktor nahlédl do mých útrob, jen uznale zabručel a předepsal mi balení nějakých antibiotik. 
Na velké výletování to tedy nebylo a tak Ivča nadhodila ZOO. Jasně, hurá do Jihlavy! Jen jsem vyměnil v GPSce kokořínské poklady za jihlavské a jeli jsme.Holky byly neskutečně natěšené, zejména Alici šlo jen velmi
těžko udržet v dohledu, pořád se někam hnala za novými objevy. Tu hroch, tam zas lachtani, tady mě zvedni, abych viděla na hady, jé a zezadu volají papoušci, honem k nim... Toulání po ZOO jsem si zpestřoval sbíráním indicií pro 
kešku, která se v areálu měla schovávat, ale jednu se mi nepodařilo najít a tak jsem si výslednými souřadnicemi nebyl moc jistý. Nepřekvapilo mě tedy, že jsme žádnou kešku nenašli. Snad jindy. Neúspěch jsme si vynahradili cestou domů. Jednu jsme odlovili na nejvyšším bodu dálnice u Větrného Jeníkova a druhou na kouzelném místě soutoku Želivky a Sázavy.
Žádné komentáře:
Okomentovat