Zahradní železnice

Přijela k nám výprava z Podlažic, naše dva dětské krky se rázem rozrostly na osm a v chalupě bylo najednou velmi živo. Slunečné sobotní odpoledne jsme nehodlali strávit doma. Při průzkumu vhodných kešek v okolí jsem se dověděl, že v Horních Chvatlinách nadšenci ze sdružení Posázavský Pacifik vybudovali zahradní železnici a že je náhodou otevřená právě 26. dubna. Poklad hned vedle - skvělá kombinace slibující prima zábavu. Místo jsme našli hladce podle aut zaparkovaných kde se dalo a hned nás uvítala malá průvodčí, která nám procvakla lístky na vlak a podala základní informace, kde se nastupuje a tak. Po zahradě kroužil jeden vláček, na odstavné koleji popojížděl druhý, děti běhaly kolem a předháněly se, kdo se na stanici vecpe do vagónů první. My starší obdivovali nadšení a kumšt, se kterým je železnice vybudovaná. Keška se schovávala hned za plotem pozemku. Když jsme k ní dorazili, akorát jsme narazili na její majitele, co prováděli kontrolu a údržbu. Měli jsme ji tedy bez práce.
Popojeli jsme auty do Toušic a krátkou procházkou se vydali k baroknímu kamennému mostu nad potokem Vavřincem, kde se v minulosti nacházela i středověká tvrz takzvaná Trmalova. Z té vidět mnoho nebylo, ale mostík a peřeje potoka pod ním vytvářely velmi pěkné místo. Poté, co jsme odlovili nedaleký poklad, jsme dojeli na hlavní kutnohorskou silnici a zbývala nám jen závěrečná keška u památníku obětem nacismu nedaleko Ždánic. V Hradešíně na dvorku jsme pak rychle rozdělali oheň na buřty a spálili zase něco roští. Se západem slunce začali odpadat první ospalci, poměrně brzy se pak uložila i celá parta mládeže a my se dočkali zaslouženého oddychu...