Já nejsem ani Leonardo, ani Michelangelo,
paletu mám amatérsky chudou.
Ale když mne paní Múza políbila na čelo,
rozhod jsem se skoncovati s nudou.
Samým blahem jedním tahem
srdce z lásky maluju,
protože já, protože já, protože já miluju,
a maluju a miluju a miluju a maluju
a miluju a maluju a miluju a maluju......
Srdce z lásky zrovna nemalujeme, naše barevná paleta se omezuje pouze na bílou. Kila sádry a litry Primalexu pomalu mizí na zdech pokojů, na našich vlasech, obličejích, končetinách, do vysílených rukou se dávají křeče a třas a navíc jako by nenabarvených stěn neubývalo. Ale světlo na konci tunelu už se zvolna rýsuje. Je ještě velmi slabé, ale je tam!
neděle, srpna 05, 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat