Plasťák

Po dvou letech strávených v Hamburku jsem letos nenašel dostatečně pádnou výmluvu, abych se vyvlékl z účasti na triatlonu Plastový muž. Bez přípravy, bez fyzičky jsem se spolu s dvacítkou podobných šílenců postavil po prsa do rybníku Klechtavce, abych se nechal první minutu okopávat od ostatních plavců, další dlouhé minuty lapal po dechu, který jsem pak nenašel ani při jízdě na kole, ani při běhu. Letošní ročník přinesl změnu tratí, protože se základna přesunula od nefunkčního penzionu Jihlavan nahoru na kopec Čeřínek. Trať kol se tak ztížila, museli jsme našlapat do vrchu víc, než v předchozích letech, běh byl naopak nepatrně snažší, dva okruhy kolem kopce. Bez ohledu na změny jsem doběhl s jazykem na vestě a s olověnýma nohama, ještě že jsme si jako Tkačevova letka odpoledne polepšili vítězstvím v petangovém turnaji.