![](//photos1.blogger.com/blogger/348/1908/200/060607_kolo1.jpg)
A je to tady! Sundali jsme Kláře z kola pomocná kolečka. Připadalo nám, že s nimi zápasí, kolo pořádně nejelo, a každá vyjížďka byla útokem na naše nervy. A stal se zázrak - napoprvé jsme museli Kláru dost přidržovat, jinak by ležela každých pár metrů na zemi,
![](//photos1.blogger.com/blogger/348/1908/200/060607_kolo2.jpg)
a pak, z ničeho nic, ujela dvacet metrů, sto, naučila se sama rozjíždět a zastavovat, a co je nejdůležitější, je z toho všeho nadšená právě tak jako my. A tak teď před námi leží nový problém - jak uhlídat současně Kláru na kole a Alici na laufradu, když jsou od sebe třeba třista metrů. Jestli se nechceme dát na jogging, bez velkého kola už to nepůjde...
Žádné komentáře:
Okomentovat