čtvrtek, června 08, 2006
Bez koleček
A je to tady! Sundali jsme Kláře z kola pomocná kolečka. Připadalo nám, že s nimi zápasí, kolo pořádně nejelo, a každá vyjížďka byla útokem na naše nervy. A stal se zázrak - napoprvé jsme museli Kláru dost přidržovat, jinak by ležela každých pár metrů na zemi, a pak, z ničeho nic, ujela dvacet metrů, sto, naučila se sama rozjíždět a zastavovat, a co je nejdůležitější, je z toho všeho nadšená právě tak jako my. A tak teď před námi leží nový problém - jak uhlídat současně Kláru na kole a Alici na laufradu, když jsou od sebe třeba třista metrů. Jestli se nechceme dát na jogging, bez velkého kola už to nepůjde...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat