Prvomájové odpoledne nás doslova vytáhlo ven do rozkvétající Blankenese, oblíbené hamburské "Treppenviertel", kde člověk v různých uličkách a zkratkách poměrně lehce, ale snad i rád, zabloudí. Staré záznamy říkají, že první hrad byl na vysokém břehu Süllbergu postavený před tisíci lety, ale krátce nato ho Hamburčané zbourali, když si hájili svá rejdařská a obchodní práva podél Labe. 
Blankenese je poprvé oficiálně zmíněna v roce 1301 jako rybářská vesnice s malým počtem obyvatel. Jak se počet obyvatel zvyšoval, zvětšovala se i řevnivost mezi rybáři z Blankenese a z Hamburku. Šestnácté století se pak nese ve znamení šarvátek o rybářská práva. Když se tudy ubíral Schleswig-Holstein do Dánska, dánský král se tehdy postavil na stranu blankeneských rybářů proti hamburským. 
Dá se říct, že i dnes se někteří místní na toto období ohlížejí s hřejivým pocitem.V roce 1670 podle knih vlastnili Blankenesští 45 lodí, zatímco Hamburg měl 30 a Altona 18! Do roku 1806 počet vzrostl na 170 lodí. Tou dobou také začínají první obchodníci kupovat
pozemky na vyšším břehu mezi Blankenese a Altonou a stavět na nich sídla a parky v anglickém stylu. Celá řada jich je i nyní k vidění například na Elbchaussée. V roce 1837 koupil Peter Hansen Süllberg a postavil na něm dnes dobře známou věž. Rybaření bylo stále více vytlačováno přepravou zboží a obchodem. Malá flotila parníků začala provozovat pravidelný spoj mezi Hamburkem, Blankenese a dál až do Buxtehude. V polovině 19. století zaměstnávala blankeneská flotila 1500 mužů. Když se v druhé polovině 19. století začala stále razantněji prosazovat pára, nové lodě se registrovaly pouze v Hamburku a blankenesská flotila se začala zmenšovat, až se v roce 1902 prodala i její poslední obchodní loď.V roce 1918 se Blankenese spojila se dvěma sousedními obcemi Dockenhunden a Mühlenberg, a pak i přes protesty připojena k Altoně. Což později znamenalo, že se zavedením "Velkohamburského zákona" prvního dubna 1937 (aprílový žertík v tom tehdy nikdo nehledal...) se celá oblast stala oficiální částí Hamburku.
Žádné komentáře:
Okomentovat