Vítkov

Včera Alici chcípl křeček. Zavládl velký smutek a bylo prolito mnoho slz. Spojili jsme proto dnešní vycházku se zastávkou ve zverimexu, kde jsme naštěstí pořídili identickou náhradu.
Z Ivči vypadlo, že snad ještě nikdy nebyla na Vítkově. Já tam jistě nebyl leta letoucí. Tak jsme auto nechali dole v Karlíně, tunelem pro pěší prošli na Žižkov a pak vystoupali na kopec k památníku. Dovnitř do muzea jsme nešli. "Ke hrobu neznámého vojína se mi moc nechce", povídá Ivča. A Alice přidává: "Mě taky ne, když je neznámej...". Tak jsme se pokochali netradičními pohledy na Prahu, ale pak už nás studený vítr hnal z vršku zase dolů ke Florenci a do Karlína.