Holky by se jen válely, tak jsem je v sobotu odpoledne vzal i se Zuzkou Šárovou na kolo. Musel jsem se obrnit nesmírnou trpělivostí, protože už za Masojedy v mírném kopečku Alice slezla, že to nevyjede. Raději jsem jim dopředu neříkal, kam až jedeme. Ze Štíhlic jsme uhli malou silničkou na Vyžlovku a tam jsem jim teprve naočkoval, že musíme zjistit, jestli je z vyžlovské rozhledny vidět Hradešín. Není. Ale vylezli jsme nahoru, porozhlédli se po kraji a pak už mě holky uháněly, že musíme do hospody, jinak že umřou žízní, protože svoje lahve s vodou už si vypily. Zastávku jsme udělali až v Doubku, abychom to měli domů jen skok. Najeli jsme příjemných devatenáct kilometrů, ale v neděli už nechtěli o kolech ani slyšet...
Žádné komentáře:
Okomentovat