Téměř nad celými Čechami se točila těžká dešťová mračna a lijáky měnily cesty v potoky a potoky v živly, ale na kout jižních Čech kolem Nových Hradů jakoby se zapomnělo. Zima sice byla okolo deseti stupňů, ale v suchu se to dalo vydržet a pro běh to určitě bylo lepší, než se někde mátožit vedrem. Takže se dobře běželo, když jsme v jedenáct hodin vyrazili z náměstí v Horní Stropnici. Trasa byla stejná jako vloni, jen se nepříjemně protáhla otočka v samém závěru běhu, zřejmě jako reakce na komentáře běžců, že délka byla kratší než jednadvacet kilometrů. Během půlhodiny se peleton roztrhal, většina mi zmizela z očí, asi třetina běžců mi dýchala na paty a tak to víceméně zůstalo až do samého závěru. Tam už začaly síly docházet, nohy těžknout a nebýt cíle, asi by mě brzo Petr Kotek dohnal a převálcoval. Rychlejší start a pomalejší konec vyústily ve výsledný čas 2:08:28, téměř nachlup stejný jako ten loňský a ve stopatnácté místo ze sto šedesáti závodníků. To udělalo radost Alici, ačkoliv stín zklamání nedokázala skrýt: "Škoda, že tatínka předběhla ta paní s afrem..."
Žádné komentáře:
Okomentovat