Divadlo: Korespondence V+W

Na doporučení ségry a taky lákáni vysokým hodnocením opatřili jsme si lupeny do Divadla Na zábradlí na inscenaci Korespondence V+W. Nakonec jsme šli ve třech já s holkama, Ivča se rozhodla raději  podpořit mamku v nemocnici a divadlo oželela. Nápaditá scéna, vyynikající choreografie, hudba a dopisy promyšleně poskládané do jakéhosi dialogu se postaraly o velmi silný zážitek. Alice si poplakala, já si cestou z divadla nesl knedlík v krku až na most Legií. Tereza Boučková o představení napsala:
"Divadelní hra Korespondence V+W vznikla v Brně před třemi lety. V Praze měla premiéru teď, 16. září. Začala jí nová éra Divadla Na zábradlí. Kdysi jsem v tomhle divadle zažila krásné věci, třeba Gazdinu robu nebo Z cizoty. Ale takový emocionální prožitek, jaký se mi stal teď, jsem v divadle, myslím, nezažila nikdy. Podobně hluboké pohnutí mě potkalo snad jen u filmu, u Krejčíkova Vyššího principu. To jsem taky byla zasažena až na dřeň. Korespondence V+W není nic jiného než zinscenované dopisy Wericha Voskovci a Voskovce Werichovi. A jaké z toho režisér Jan Mikulášek, dramaturgyně a autorka dramatizace Dora Viceníková, scénograf Svatopluk Sládeček, autor kostýmů Marek Cpin a tři skvělí, vynikající herci – Václav Vašák jako Voskovec, Jiří Vyorálek jako Werich a Anežka Kubátová jako Zdenička – udělali představení! Divadlo oproštěné od zbytečných rekvizit, gest, akcí. Dopisy. Slova a nic než slova a v nich celý svět. A celá naše krutá doba. Tragédie naší porobené, okupované země, která tak cílevědomě, nemilosrdně a krutě ničila své nejlepší lidi. Nenechala V+W tvořit, nedovolila jim být spolu, vídat se, rozdělila je, roztrhla. Navždy. Dopisy krutě a nemilosrdně zaznamenávající krok za krokem i ty „malé“ rodinné tragedie. Vykořenění Voskovcovo, ať se tomu bránil sebevíc, i šílené manželské hádky a těžké odcizení u Werichů, tragický osud jejich jediné dcery… Skvělí, vynikající herci. Divák s nimi žije a trpí až do úplného konce. Nádherné, strašně smutné, výsostné divadlo. O nás."