Zpět v Hamburku

Letos je to přesně deset let, kdy jsme se stěhovali z hamburského Saselu zpět do pražského Braníka. Co lepšího, než se tam po těch deseti letech zase podívat! Beztak se nám nechtělo na Velikonoce zůstávat na Hradešíně. Přes Airbnb jsme si našli malý rodinný domek v přístavní čtvrti Wilhelmsburg a na Velký pátek brzy ráno vyrazili z Hradešína na sever. V Hamburku jsme přistáli po druhé hodině. Jakmile jsme vybalili, zase jsme nasedli do auta a jeli se podívat na místa, kde jsme bydleli, kam holky chodily do školky a na Volksdorfské hřiště, kde jsme tehdy trávili dost času. Přestože pršelo, stejně jsme se pohoupali na zdejších úžasných houpačkách.
V sobotu dopoledne nás S-Bahn vyhodil na hlaváku a naše první kroky pomalu směřovaly ke Speicherstadtu. Podél kanálů fičel ledový vítr, prsty na spoušti mrzly a co chvíli přišla poctivá přeháňka. Prošli jsme k nové labské filharmonii, kterou místní důvěrně říkají Elfi, pak se spustil liják a my se schovali na oběd do jedné z přístavních restaurací. Odpoledne jsem měl schůzku s Dagmar. Zatímco si holky užívaly vlastní program probíráním hadříků v Primarku, my si s bývalou šéfkou hoďku pokecali u sklenice latté. S naditými taškami se nedalo dělat nic jiného, než se odvalit zpět k autu. Večer jsme si ještě vyjeli po přístavu, po tom průmyslovém na druhé straně od města. Slunce vykouklo z mraků a cestou nám nabídlo pár scén k focení. Kohlbradbrücke, remorkéry táhnoucí zaoceánské kontejnerové lodě, nákladové terminály, exotika.
Neděle sice nebyla tak deštivá, ale vítr a zima přetrvávaly. Pokračovali jsme tam, kde jsme včera skončili, na Landungsbrücken. Tam jsme nastoupili na lodní autobus a nechali se povozit po Labi. Pár zastávek jsme vydrželi na horní palubě, ale ledový vítr nás nakonec zahnal o patro níž do kryté části. Oběd jsme si dali v portugalské čtvrti, stylově jsme jsme se pohostili španělskými tapas a nabrali energii na další procházku centrem města, čímž jsme naši výroční cestu do Hamburku uzavřeli. Zpáteční štreku zpět do Čech jsme si zpestřili zastávkou v Celle, malém městě nad Hannoverem, které nás dostalo svoji zachovalou architekturou hrázděných domů v celém svém centru.