Pan Kaplan má třídu rád

Dostali jsme od Kašperků tip, že koupili lístky na hru divadla ABC "Pan Kaplan má třídu rád" a že na rezervacích ještě volná místa viděli. Hned jsme otevřeli počítače, protože tenhle kus je povětšinou beznadějně vyprodaný. A navíc už ho hrají maximálně jednou za měsíc. Jako zázrakem jsme dostali čtyři místa vedle sebe a tak jsme se mohli vypravit za kulturou. Rozhlasovou hru umíme zpaměti, moc jsme byli zvědaví na divadelní ztvárnění. A zklamaní jsme rohodně nebyli.

Recenze: Nová hra Pan Kaplan má třídu rád překvapila a pobavila nejen divadelní veřejnost, ale konečně vymanilaMěstská divadla pražská z jejich vlastní křečovitosti. 

Židé si umějí dělat legraci nejen ze sebe, ale i z historie, byť plné hrůz. Muzikálové zpracování humoristického románu Leo Rostena nabízí mistrovství slovních hříček a známých melodií zasazených do New Yorku v době 2. světové války. Příběh hry Pan Kaplan má třídu rád se odehrává ve školní učebně, kde mají emigranti jako hlavní předmět angličtinu. Skrz přeřeky přitom odhalují svou touhu po návratu domů a nenávist vůči nacismu. Velká poklona zde patří překladateli Antonínu Přidalovi: české ekvivalenty anglických zkomolenin, které provázejí celou hru, jsou výjimečné.
Početné herecké obsazení tentokrát funguje bez napětí a strnulosti, jako tomu je například ve hře Naše městečko, či bez naprosté zmatenosti Tristana a Isoldy. Oldřichu Víznerovi jeho herečtí kolegové bez problému sekundují a Jitka Smutná v roli afroamerické uklízečky odhaluje své silné pěvecké schopnosti. Hudební vsuvky v podobě lidových písní, jazzových či bluesových melodií nebo například česká předělávka židovského tanga - Hitler, ty stará prase - spolu s tanečními kreacemi pohodlně strčí do kapsy současné pražské muzikálové paskvily.
Je otázkou, zda scény Divadla ABC a Rokoka udrží vyšší laťku a nepohoří ve zpracování filmového opusu Larse von Triera Prolomit vlny, jehož premiéra se plánuje na 7. února. Pan Kaplan má totiž rád nejen třídu, ale tentokrát i vděčné publikum.