My Fair Lady

Řekli jsme si, že budeme kultuře dávat trochu víc času, aby se z nás nestali polabští vidláci. Na rozjezd jsme zvolili ověřený muzikál My Fair Lady v divadle Na Fidlovačce. Ze třetí řady jsme měli jeviště téměř na dosah a bavili jsme se od začátku až do konce. Byla radost vidět holky, jak se tlemí a naprosté většině dialogů rozumějí. Co o tomto představení psali erudovaní? Vláďa Barák z E15 ho hodnotí takto:

My Fair Lady v podání Divadla Na Fidlovačce dokazuje, že muzikál nepotřebuje za každou cenu hvězdné obsazení, velké orchestry a početné zástupy tanečníků. Originální zpracování vrátilo muzikál k jeho prapůvodním kořenům, a dalo tak vyniknout skvěle napsaným hudebním i hereckým partům.
Divadlo Na Fidlovačce je teprve druhým odvážlivcem (první bylo Hudební divadlo Karlín, pozn. red.), který se pustil do zpracování klasického muzikálu, jež napsala autorská dvojice Frederick Loewe a Alan Jay Lerner. Ti námět převzali ze známé divadelní hry G. B. Shawa Pygmalion.
Na prknech divadla se tak znovu odehrává příběh staromládeneckého profesora lingvistiky Henryho Higginse, který se snaží vyhrát sázku a udělat z obyčejné květinářky Lízy Doolittleové pravou dámu. Nalinkovaný záměr ale začíná kazit vzájemná sympatie a klíčící láska.
Profesora Higginse hraje Tomáš Töpfer, který převedl původní uhlazenou a zkostnatělou postavu nafoukaného elegána ve shrbeného podivína s rozcuchaným účesem a brýlemi se silnými obroučkami. Plukovníka Pickeringa bravurně ztvárnil Otakar Brousek ml.
 V hlavní roli Lízy se objevuje Tereza Bebarová, kterou alternuje Barbora Mošnová. Pěvecky je ve svých kranflecích bezesporu jistější Barbora Mošnová, nicméně její kolegyně pro změnu uplatňuje svůj komediální talent, který je dost nakažlivý a pro publikum velmi přitažlivý.
Divákovi bezesporu neunikne ani noblesní podání Madamme Higginsové, kterou bravurně zahrála Libuše Švormová. Její Madamme se zastydlou aristokratickou krví v žilách a vážnou tváří nenechá v klidu bránici jediného návštěvníka divadla.
Muzikál sice nemá živý orchestr, to ale není pro jeho specifické zpracování vůbec na škodu. Hudební aranžmá Ondřeje Brouska je totiž vypilované a profesionálně odvedené. Na prknech divadla navíc nefigurují tanečníci, jejich party vzal na sebe samotný soubor divadla, což vdechuje jednotlivým postavám hereckou osobitost a individuální nuance, které jsou pro diváka vítaným zpestřením známého děje. Za povšimnutí pak rozhodně stojí taneční výkon Dennyho Ratajského v roli Zoltána Karpathyho.
I když je to muzikál, představení nabídne divákovi i silné individuální herecké momenty aktérů, které bezesporu umocňují celkový zážitek a které režijně skvěle zvládl Juraj Deák. Klobouk dolů před Divadlem Na Fidlovačce, které svedlo svoji bitvu s divadelním Goliášem v podobě nastudování stejné látky Hudebním divadlem Karlín opravdu bravurně. Pro mě je vítěz tohoto klání jasný.