Nad hlavou nám bouchají o trámy cihly a kyblíky s betonem, doma je sychravo, raději prcháme ven. Dlouho jsme nebyli společně na procházce v Praze, tak necháváme auto v Hostivaři a Áčkem se necháváme zavézt na Staroměstskou. Lidí tradičně tisíce, proplétáme se mezi davy turistů. Holkám to nevadí, stejně jsou nejlepší krámky se šperky, figurkami, loutkami a cetkami. Co chvíli stojíme. Před Karlovým mostem je fakt husto,
to samé i na něm, celý svět se sjel do Prahy... Teprve na Kampě si můžeme trochu vydechnout. Zábradlí mostku u Velkopřevorského mlýna je celé ověšené visacími zámky, čerti
vědí, jaká akce tady kdy proběhla. V Mostecké jsme zamířili na dvůr jednoho z domů, kde jsme se v nenápadné galerii kdysi kochali obrazy JŠ. Ale nájemce se změnil, a dneska tu měli jen
jakousi abstraktní modernu. No nic. V Cihelné ulici je keška v nejužší uličce v Praze. Je tak úzká, že se v ní dva lidé nevyhnou a proto tam "provoz" řídí semafor. Bohužel vede jen do vinárny, pod schody čeká číšník a s vlčím úsměvem se
příchozích ptá, co si dají. Na kešku tedy nedojde, asi bychom se museli nejdřív usadit na venkovní zahrádku. Poslední dnešní odlov u Mánesova mostu nám hatí jakýsi pracovník ochranky, co se promenáduje přímo kolem místa, kde má
být pokládek ukrytý. K odchodu se nemá, začíná pršet a tak se raději klidíme my na nedalekou Malostranskou a zpátky na periferii.
Nad hlavou nám bouchají o trámy cihly a kyblíky s betonem, doma je sychravo, raději prcháme ven. Dlouho jsme nebyli společně na procházce v Praze, tak necháváme auto v Hostivaři a Áčkem se necháváme zavézt na Staroměstskou. Lidí tradičně tisíce, proplétáme se mezi davy turistů. Holkám to nevadí, stejně jsou nejlepší krámky se šperky, figurkami, loutkami a cetkami. Co chvíli stojíme. Před Karlovým mostem je fakt husto, 
to samé i na něm, celý svět se sjel do Prahy... Teprve na Kampě si můžeme trochu vydechnout. Zábradlí mostku u Velkopřevorského mlýna je celé ověšené visacími zámky, čerti 
vědí, jaká akce tady kdy proběhla. V Mostecké jsme zamířili na dvůr jednoho z domů, kde jsme se v nenápadné galerii kdysi kochali obrazy JŠ. Ale nájemce se změnil, a dneska tu měli jen 
jakousi abstraktní modernu. No nic. V Cihelné ulici je keška v nejužší uličce v Praze. Je tak úzká, že se v ní dva lidé nevyhnou a proto tam "provoz" řídí semafor. Bohužel vede jen do vinárny, pod schody čeká číšník a s vlčím úsměvem se 
příchozích ptá, co si dají. Na kešku tedy nedojde, asi bychom se museli nejdřív usadit na venkovní zahrádku. Poslední dnešní odlov u Mánesova mostu nám hatí jakýsi pracovník ochranky, co se promenáduje přímo kolem místa, kde má 
být pokládek ukrytý. K odchodu se nemá, začíná pršet a tak se raději klidíme my na nedalekou Malostranskou a zpátky na periferii.
Žádné komentáře:
Okomentovat