Divadelní noviny (Jana Bohutínská):
Dramatik a herec autorského divadla Dario Fo je u nás sice poměrně známým autorem, ale v repertoáru českých divadel se spíše opakuje jen několik málo titulů. A nezdá se, že by nějak výrazně vzrostla vlna zájmu o jeho hry alespoň po roce 1997, kdy mu Švédská královská akademie jako šestému italskému spisovateli udělila Nobelovu cenu za literaturu. Divadelní hra Otevřené manželství (v originále Coppia aperta), s podtitulem Zoufale jedovatá tragikomedie o odvrácené straně lásky se dočkala české premiéry téměř dvacet let od svého vzniku. Fo ji napsal v roce 1983 a následující rok ji s manželkou a spolupracovnicí Frankou Rame uvedl ve světové premiéře ve Stockholmu. Do češtiny hru přeložila Věra Vrbová a v lednu 2002 ji uvedlo v režii Patrika Hartla Studio DVA v Branickém divadle s Janou Krausovou, Karlem a Marianem Rodenovými.Otevřené manželství ilustruje známé přísloví »když dva dělají totéž, není to totéž«. V tomto případě: otevřené manželství (tedy manželství s přiznanou, běžnou a tolerovanou nevěrou) může praktikovat jenom muž (Karel Roden). Problém nastává ve chvíli, kdy se myšlenky otevřeného manželství chopí také žena (Antonie Jany Krausové). Z hysterky páchající demonstrativní sebevraždy se stane atraktivní žena s výrazně mladším milencem (Profesor Mariana Rodena) a ze sebevědomého světáka hysterický, ve své ješitnosti do hloubi uražený muž páchající demonstrativní sebevraždy. Z překvapivého závěru (který samozřejmě neprozradím) by možná měla radost nejedna radikální feministka. Kdo se směje naposled...Samozřejmě je cílem inscenace především diváky pobavit. Ale Fo je zárukou inteligentního humoru. V kontextu českého bulváru má Otevřené manželství velice slušnou úroveň.
Studio DVA - Dario Fo: Otevřené manželství. Překlad Věra Vrbová. Režie Patrik Hartl, výprava Lenka Rašková, hudba Luděk Fiala, produkce Michal Hrubý. Česká premiéra 21. a 24. ledna 2002 v Branickém divadle.
Žádné komentáře:
Okomentovat