V pátek nás probouzí bubnování deště na střechu chaty. Na výlety ani na běhání v lese to není, teprve až po obědě srážky ustávají a my se vydáváme hledat nějaký houbový les u Veletína. Po hodince a půl toulání máme půl tašky 
podhříbků, křemenáčů a bedel, ale taky hroznou žízeň, která se nejlíp hasí ve veletínské hospůdce Za pecí. Deset mláďat jinak komorní atmosféru hospody dokonale rozčeří, ať už honěním koček nebo bitkami na peci.
V sobotu se po delší odmlce opět domlouváme s majitelkou farmy v Březí a o půl jedenácté už děti drží v rukou kartáče a hřebelcují své koníky. Zdá se, že je to baví, naparují se v jezdeckých helmách a jsou všechny nesmírně důležité. Dvakrát 
dvacet minut akorát stačí na to, aby si každý projel kolečko v lese, a nám, abychom si ještě doplnili sbírku hub o další kousky.Odpoledne si tradičně k velké nelibosti maminek vyrážíme na kolo. Samozřejmě jen otcové bez dětí... Tentokrát je naším cílem zřícenina hradu v Borotíně, uprostřed nádherné krajiny Jistebnické vrchoviny. Navíc se protrhávají mraky a zlaté slunce krásnou scenérii ještě umocňuje . Hrad nás překvapuje svým rozsáhlým sklepením, určitě se sem ještě podíváme i s dětmi.
Žádné komentáře:
Okomentovat