Na volejbalovém turnaji se tradičně sešla pestrá směs kvality, od plácalů až po registrované hráče. Už jsme se pomalu smířili s tím, že na bednu se tady asi nikdy nedostaneme. Šanci snad ještě máme v soutěži kulturních vložek, které jsou stálým repertoárem jednotlivých družstev na večerní party. Bez ohledu na vložky byla letošní hvězdou českobudějovická skupina Smutný Karel, která hrála dlouho do noci a získala si srdce spousty pařících hráčů.
Byl by hřích nevyužít výstavní babí léto a neposbírat něco kešek podél cesty do Hořic a zase zpátky. V pátek jsem cestou na jih stihl tři a nejkouzelnější byla ta na hrázi Tálínského rybníku, který se topil v záři zapadajícího slunce. Volnější byl návrat domů a kešky v jižních Čechách vedly k zajímavým místům - na kopec nad klášterem ve Zlaté Koruně, na závratně vysokou strmou skálu nad Vltavou, kde stával hrad Kotek-Maškovec, k pomníku kapitána Raymonda F. Reutera, který se nedaleko Budějovic zřítil v pětačtyřicátém se svým Mustangem P-51, a na další pěkné lokality. Nejlepší byl ale vedlejší produkt lovení pokladů - našel jsem a domů dovezl rodinku nádherných hřibů.
neděle, září 23, 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat