Oslavu svátku Svatého Martina a lampiónový průvod přádá školka vždycky přesně jedenáctého. Na rozdíl od loni, kdy se celá akce konala uprostřed Saselu, jsme se letos všichni sešli venku v příjemném prostředí u Starého Mlýna, dnes výletní restaurace a místa pro 
pořádání různých akcí. Možná i díky tomu byl sraz vylepšený o podávání punče a párečků. Jakmile se setmělo, rozsvítily se všechny lampiony, děti, učitelky i rodiče si zazpívali pár písniček o Martinovi, které se poslední dva tři týdny ve školce učili, a pak jsme se všichni vydali temným lesem na louku, kde se písně zopakovaly v pěkně v kruhu, paní ředitelka popřála všem pěkný zbytek večera, víkendu i podzimu, a bylo po parádě. Kdo to byl Sv.Martin?
Sv. Martin se narodil v rodině setníka v římské Panonii, kde byl naverbován do římského vojska se kterým dorazil do Gálie (dnešní Francie). Legenda praví, že při průjezdu městskou branou obdaroval mrznoucího žebráka polovinou svého 
kabátu. V Gálii se dal pokřtít – stává se tedy křesťanem a odešel od vojska. Ve francouzském Poitiers založil mnišskou osadu. V roce 381 byl vysvěcen biskupem v Tours. Sv.Martin žil skromně na břehu řeky Loiry. Založil zde také mnišskou osadu, později opatství Marmotier. Ve Francii je nazýván apoštolem Gálie. Sv. Martin zemřel v roce 397 nebo 399 v 81 letech a je pochován v klášteře v Poitiers (1. západoevropský klášter ). Za panování Franckého krále Chlodvika byl přijat za ochránce křesťanství v Gálii a odtud se úcta rozšířila zvláště do severního Německa.
Svatomartinská tradice mladého vína
Sv. Martina bylo tradiční datum, kdy čeleď opouštěla sjednanou službu, dostávala mzdu a hledala si nového hospodáře, případně o rok prodlužovala dohodu se stávajícím. Smlouvy také uzavírala obec s obecním pastýřem, ovčákem, ponocným 
a dalšími lidmi, kterým obec platila. Také majitel vinice – šlechtic či zeman na Sv.Martina zasedl se svými vinaři, aby poprvé ochutnali mladé víno a společně zhodnotili uplynulou sezónu. Kvalita mladého vína rozhodovala o tom, zda majitel vinice obnovil se svými vinaři smlouvu na další rok či nikoli. Toho dne se tedy velmi slavilo, existují záznamy o rozpustilostech a výtržnostech “Martínků“. Na Sv. Martina se také konaly posvícenské hody, jejichž neodmyslitelnou součástí byla pečená husa. Tahle tradice existuje již od 15. století, kdy při společném obědě dostával čeledín od své hospodyně křídlo, aby celý rok “létal“. A již ve 14 století je dochována česky složená Martinská koleda s níž chodili nejen chudí žáci, ale i kanovníci a dokonce i městský kat.
Další zdroje: Wikipedia
Žádné komentáře:
Okomentovat