V úterý jsme konečně vyrazili "do terénu", směr západ, podívat se, jak vypadá Severní moře u ústí Labe. Cestu jsme nevybrali tu nejrychlejší, ale podél menších silnic, které kopírují jižní břehy řeky. Představoval jsem si, že budeme mít výhledy přes vodu, ale prakticky všude jsou asi desetimetrové valy proti povodním. Nicméně jsme projížděli celkem malebnou oblastí ovocných sadů a statků z 19. století, které jsou všude kolem Jorku mezi Hamburkem a Stade. Sem se ještě určitě vypravíme, až budou stromy v plném květu.
Do Cuxhavenu je to asi 180 kilometrů. K moři jsme dorazili kolem jedné po poledni, právě v době, kdy tam vrcholí odliv. Příliv kulminuje brzy ráno a pak kolem šesté sedmé večer. Den co den, takže na koupání si to tam člověk moc neužije. Mělčiny podél pobřeží jsou národním parkem (
Niedersächsisches Wattenmeer) a jsou tak rozsáhlé, že hladina moře není za odlivu vůbec v dohledu. Údajně se v té době dá dojít suchou nohou až na ostrov
Neuwerk, který je od pobřeží vzdálený asi 8 kilometrů a pak ještě dál na "dunový" ostrov Scharhörn.
Z Cuxhavenu jsme vyrazili na jih do
Bremerhavenu, a to za jediným cílem - do místní Zoo am Meer. Malinká zoologická zahrádka, která se dá pohodlně projít za jednu-dvě hodiny, je postavená hned na břehu řeky Weser, co se v Bremerhavenu vlévá do moře. A naprostou většinu chovaných zvířat představují lachtani, tuleni, tučňáci, lední medvědi, na které se můžeme dívat jak "zeshora" nad hladinou bazénů, tak "zezdola" skrz okna přímo do světa pod hladinou.
V úterý jsme konečně vyrazili "do terénu", směr západ, podívat se, jak vypadá Severní moře u ústí Labe. Cestu jsme nevybrali tu nejrychlejší, ale podél menších silnic, které kopírují jižní břehy řeky. Představoval jsem si, že budeme mít výhledy přes vodu, ale prakticky všude jsou asi desetimetrové valy proti povodním. Nicméně jsme projížděli celkem malebnou oblastí ovocných sadů a statků z 19. století, které jsou všude kolem Jorku mezi Hamburkem a Stade. Sem se ještě určitě vypravíme, až budou stromy v plném květu.
Do Cuxhavenu je to asi 180 kilometrů. K moři jsme dorazili kolem jedné po poledni, právě v době, kdy tam vrcholí odliv. Příliv kulminuje brzy ráno a pak kolem šesté sedmé večer. Den co den, takže na koupání si to tam člověk moc neužije. Mělčiny podél pobřeží jsou národním parkem (Niedersächsisches Wattenmeer) a jsou tak rozsáhlé, že hladina moře není za odlivu vůbec v dohledu. Údajně se v té době dá dojít suchou nohou až na ostrov Neuwerk, který je od pobřeží vzdálený asi 8 kilometrů a pak ještě dál na "dunový" ostrov Scharhörn.
Z Cuxhavenu jsme vyrazili na jih do Bremerhavenu, a to za jediným cílem - do místní Zoo am Meer. Malinká zoologická zahrádka, která se dá pohodlně projít za jednu-dvě hodiny, je postavená hned na břehu řeky Weser, co se v Bremerhavenu vlévá do moře. A naprostou většinu chovaných zvířat představují lachtani, tuleni, tučňáci, lední medvědi, na které se můžeme dívat jak "zeshora" nad hladinou bazénů, tak "zezdola" skrz okna přímo do světa pod hladinou.
Žádné komentáře:
Okomentovat