"Přijedu na Hradešín, strejda mě tam potřebuje!", onehdá prohlásil malý Norek a v polovině října se nám objevil na prahu. Abychom se celý den jen tak neflákali kolem baráku, jeli jsme se podívat do technického muzea. Sám jsem tam byl pradávno, ještě jako kluk. Zakoupili jsme rodinné vstupné, povolenku na focení a hned jsme se nasměrovali do nejatraktivnější haly s vystavenou dopravní technikou. Auta, letadla, lokomotivy, motorky, balóny, chyběly snad už jen lodě. Prošli jsme muzeum odshora až po havířskou expozici ve sklepení, vynechali jsme snad jen písemnosti Karla IV. Chvíli jsme si pak oddechli doma a jak se setmělo, opět jsme nasedli do auta a vyrazili do Prahy na festival světla Signál 2016. Málem jsme ale nedojeli. Na silnici za Dubčí před nás naskákalo menší stádo muflonů. Tři samice proběhly, ale mohutného berana už jsme nabrali i přes intenzivní brždění. Asi už jsme příliš rychle nejeli. Udělal kotrmelec a utekl za svým stádem. Alice řvala, že je muflonek tuhej, já kontroloval škody, které se nezdály nijak velké. Tak jsme pokračovali dál.
Jít na Signál v sobotu je za trest. Davem lidí se nedalo procpat, z narvaných tramvají cestující skoro vypadávali. Promítání na průčelí kostela Sv. Ludmily na Míráku bylo pěkné, mimozemsky působily i nafouknuté humanoidní sochy na Karláku, Střeleckém ostrově a na Kampě. Ve Vojanových sadech podobně jako vloni létaly světlušky za zvuků éterické hudby. Téměř meditativní světelná show ale hrubě kontrastovala s naprosto ucpanými chodníčky, kde po sobě v černočerné tmě šlapaly stovky lidí. To z nás vysálo poslední zbytky energie a další exponáty nám už byly zcela ukradené.
Žádné komentáře:
Okomentovat