Osobní rekord!

Před dvěma lety běžci na pražském půlmaratónu kolabovali vedrem. Letos ráno teploměr ukazoval nulu a za oknem poletovaly sněhové vločky. Výhodou štafety je, že můžu jít nabalený až na předávku, kde pak bundu předám dobíhajícímu Vaškovi. Ten aspoň cestou zpátky nezmrzne. Kolem mě proběhla spousta lidí, než se Vašek objevil, jsme letos o něco pomalejší, než v předešlých ročnících. Ale z týmů LeasePlanu vybíhám jako první. Na prvním kilometru tempo 4:40. Přepadly mě trochu pochybnosti, jestli to v téhle rychlosti dám. Ale přes píchání v boku se mi ho víceméně podařilo udržet a do cíle jsem dorazil v osobním rekordu 30:14. Tam jsem vyžebral tři další medaile i pro mé spoluběžce. Jak se ukázalo, zbytčeně, letos zavěsili medaili na krk každému hned na předávce. V restauraci Atmosféra jsme se taky dověděli, že naše čtvrtá štafeta nedokončila, Míra Bulka na třetím úseku zkolaboval a se záchvatem ho odvezli do nemoscnice Na Františku.