Štědrý den začal tradičním spěchem, ba vstáváním na budík, abychom se před půl desátou mohli odvalit do Radotína na tradiční zdobení stromku v lese za hřbitovem. Quipa jsme ještě nebrali, při letošních blátivých Vánocích by se jeho pubertální skákání na každého dvounožce nemuselo setkat s pochopením. Došli jsme na místo, které lesáci během roku změnili na mýtinu, jen ta "naše" borovička tam zůstala stát, ještě na ní visely provázky po ozdobách z loňského roku. Ozdobili jsme ji čerstvou zeleninou a jablky, ať si zdejší zvířátka taky užijí. Momo vyndal z futrálu housle, rozdal texty koled, co zvládá hrát, a pak už jsme to sjížděli od Rolniček až po Narodil se Kristus pán.Po pozdním lehkém obědě dorazili rodiče z Přelouče. Měli jsme tak akorát čas napustit lavór a v něm pouštět lodičky vyrobené ze skořápek, pak ho použít jako chladící lázeň pro odlévání olova. Abstraktní tvary nám předpověděly vše, od spousty peněz až po zradu nejbližších... Velkým dilematem letos bylo, jestli uděláme jídlo už časně zvečera, abychom si stihli rozdat dárky před půlnoční mší, co začíná před osmou, nebo normálně s tím, že všechno zvládneme po ní. Přehlasovali jsme nedočkavou Alici a udělali si pohodovou večeři, holky si pak stihly rozbalit dva, tři dárečky a už jsme se museli oblékat na cestu do kostela. Pan farář letos opět nezklamal, naopak se dá říct, že byl vyloženě ve formě. Po tradičním odsouzení potratů přešel k sebevraždám, k pokračování našeho bytí na onom světě a z rukávu tahal příklady z nejbližšího okolí. Dospěli jsme k závěrečnému hosana a osvěženi na duchu se vrátili k domácímu krbu, abychom Štědrý večer spořádaně dotáhli do konce.
Žádné komentáře:
Okomentovat