Babický trail

Nedávno jsem na Facebooku viděl odkaz na Babický trail. Babice? Tady naše Babice pět kiláků od Hradešína?? A fakt že jo. Babický trail je čtvrtmaraton a navíc zařazený do poháru Salomon Trail Running Cup 2012. Druhý ročník. Vloni tam závodilo necelých devadesát lidí. Málo, ale zato samí běhavci. Ale nedej to, když je to hned za humny. Tak jsem se zaregistroval a začal lákat i holky na dětskou osmisetmetrovou trať. "Jak je to dlouhý? Míň než kilák? Tak to jdem!", odvaha jim očividně nechybí.
Nedělní počasí nemohlo být lepší. Sluníčko ohřálo vzduch na příjemnou dvacítku, nádherný pozdně letní den. Před desátou jsme v Babicích na hřišti. Chvíli to vypadá, že snad ani holky nepoběží, organizátoři ukončují registraci dětských kategorií právě, když jsme na řadě. Za chvíli se ale ještě pár prázdných přihlášek objevuje a pak už připínáme holkám čipy na boty. V 10:45 startují v ďábelském tempu. "To nemůžou ustát", říkám si a taky že jo. Na otáčce po prvních 400 metrech už obě jen jdou. Do cíle dobíhají z posledních sil, s nesnesitelným pícháním v bocích a kdovídke. "Tohle už NIKDY nepoběžím!", přísahá Alice, zatímco Klárka jen sípe a masíruje si bříško. Asi by se pod to taky podepsala...
Po půl dvanácté startuje hlavní čtvrtmaraton. Nikam se necpu. Ale trochu jsem mohl. První dva-tři kilometry jsou zvolna z kopce s rovinkami, tak občas někoho předběhnu. Ale ve stoupání v druhé polovině okruhu mi to zase vracejí. Střídavě se předbíhám s chasníkem, co běží naboso. Po šotolinových cestách, bahnem i přes kořeny. Magor, říkám si. Tempo mám stále kolem 5:35 na kilometr, jsem docela spokojený, přestože mi tep neustále atakuje 180. V závěru ještě dva borce předbíhám, mě kupodivu nikdo. Ale co by kdo čekal v poslední padesátce závodníků...
Konečně cíl a čas 1:02:13, jsem spokojený. Sranda je, že mám obě kola na vteřinu stejná.
Zůstáváme na vyhlášení vítězů. Než k němu dojde, ještě stíháme nechat si podepsat fotku (holky) a startovní číslo (já) od zlatého olympijského pětibojaře Davida Svobody, který se trailu taky zúčastnil. Po vyhlášení následuje tombola a mě už tradičně nepřekvapuje, že opět odcházíme s prázdnou. Ale přesto s dobrým pocitem, že jsme si všichni pěkně zazávodili.