Rodinné setkání v Prachovských skalách

Jarní rodinné setkání jsme letos naplánovali výletně, že se projdeme v Prachovských skalách a pak že zajedeme na jídlo do středověké krčmy v Dětenicích. Klára je na škole v přírodě, mělo to být bez ní. Jenže díky nemocem Alice zameškala už jednu taneční soutěž a musela tuhle sobotu závodit na Chodově. Brácha taky jede jen s Adélkou. V deset jsem se potkal s jabloneckými v Prachově. Jen minutku předtím ségra volala, že jsou ještě v Praze na totálně zasekané Jižní spojce. Ať jdeme napřed, že nás pak doběhnou. Naše tempo skutečně nebylo závodní. Otec sice vyrazil srdnatě a plný energie, ale zelená vyhlídková značka vedla neustále nahoru a dolů mezi skalami a tohle kamzičení z něj rychle veškerou sílu vysálo. Nakonec jsme plán cesty přehodnotili - rodiče svým tempem pomalu dojdou na Turistickou chatu a tam počkají, brácha je vyzvedne autem cestou do Dětenic. My ostatní, teď už i s Kašperkovými, dokončíme vyhlídkový okruh. Ve skalách bylo velmi příjemně. Na stěnách visela spousta horolezců, modré nebe, letní den.

Do Dětenic to bylo autem jen kousek. I tak mě naše navigace nezklamala a povozila mě po dědinách, kam bych normálně v životě nikdy nezabrousil. Po vstupu do krčmy jsme byli chvíli naprosto osleplí. Uvnitř se svítí jen svícemi a tak je tam dost šero. Svérázná obsluha nás bavila. Chasník, co nás měl na starosti, si roli náležitě vychutnával. "Co budou žrát smráďata?", vypálil otázku na ségru.

"Tak tu půlku kuřete, co myslíte,bude to stačit?".

"Co já vim, jak je máš rozežraný! Co budeš chlastat?"

"Colu".

"Takže jednou černý chcaní, co ty?", obrací se na Jirku Kašperka

"Nealko pivo máte?"

"Aha, tak pro otce jedny kozí chcanky..."

A v tomto duchu se ubíraly i další objednávky a komunikace s ostatním personálem. Pojedli jsme grilované flákoty, popili všelijaké chcanky, pan otec už tradičně zápasil s jídlem bez zubní protézy, což je s grilovaným vepřem velmi férový souboj... a pozdě odpoledne jsme akci ukončili. Všichni odjeli do Jablonce, já valil do Hradešína, kde už nervózně podupávala Alice, abychom mohli společně navštívit svatojiřskou pouť na našem hřišti.