Vyjeli jsme celkem časně, za což nám byl odměnou ještě liduprázdný labyrint. Holky se nám během dvou vteřin ztratily z očí a pak už jsme jen slyšeli jejich povykování. Živé ploty byly dostatečně vysoké na to, aby si člověk mohl očíhnout správnou cestu. A tak nezbylo než chodit a chodit, případně běhat, náhodně se potkávat a zase se ztrácet.
Vedle velkého labyrintu jsme si pak prošli ještě menší hádankové bludiště a nakonec nás plechová skluzavka vyšoupla ven za vrata.
Hurá do parku miniatur. Holky i nás bavila různá hrajátka a atrakce, miniatury byly taky velmi povedené. Nejvíc jsme se pobavili v expozici DDR, kde na nás dýchla léta sedmdesátá,
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEe8IeRgelyePDZ7v19alHFDipts91Ex99BZww04kVlyejmVm7bR_t0lgNFOU8wAIhsEWrkgpflJg38fUIGF2x_79JHgp6n48nA8o_NtINLX4AYXebbhYrPUPLim1QnkozpsI9/s200/110506_Diplodok-1.jpg)
Dinopark je bezesporu nejnavštěvovanější z místního tria atrakcí. Ještěři sice nejsou tak propracovaní jako například v plzeňském parku, zato jich je tady obrovská spousta, dá se na ně lézt a kromě příšer se děti mohou prohánět po všelijakých prolejzačkách, obřích skluzavkách, a po síťových bludištích. Holky neúnavně běhaly od ještěrky k ještěrce a nebylo divu, že toho už k večeru měly dost. I tak nám ještě zbyly síly, abychom doma se sklenkou vína tenhle výlet náležitě zhodnotili...
Žádné komentáře:
Okomentovat