Čarodějnice

Do tří jsem byl s Alicí na taneční soutěži na Chodově. Mimochodem, v jejich kategorii tentokrát bylo asi šest družstev a Aliččin tým s Ukolébavkou získal stříbro. Důvod k oslavě. Doma jsme už moc času neměli, holkám chvíli zabraly přípravy a strojení za čarodějnice. Tentokrát se rozhodly i pro stříkání vlasů. Klárka jen pár pramenů, ale Alice byla za havraní paní. Uznali jsme, že jí černé vlasy nakonec docela slušely. Na hřišti už se tyčila obří hranice, na vršku s přivázanou ježibábou. "Má tátovy tepláky!", oznamuje nám hrdě Zuzka Šárová. A už hoří malá hranička na opékání buřtů. Alice je jí studené. My se radši jen zavlažujeme Svijanskou jedenáctkou. Zapaluje se velká hranice a během chvilky je vycpaná čarodějka v luftu. Sice je ještě světlo, ale rozdávají se čínské lampiony štěstí. Zapálit je v čerstvém větru je trochu náročnější, ale jde to. Některým. Klára Hanušová si na něj píše přání, že chce letos udělat maturitu, první dva ale končí v plamenech nebo na stromě. Až třetí se konečně ubírá někam vzhůru pryč, to už je ale chuděra celá psychicky zhroucená. Po setmění následuje druhá runda lampiónů, následovaná bouřkou a deštěm a tak končíme kvapíkem pod deštníky zpátky domů do chalupy.

Svatojiřská pouť

Narozeninový duben

Sérii dubnových narozenin odstartovala Alice. Letos jsme odmítli organizovat jakékoliv dětské párty, počkáme, až bude barák hotový a staveniště kolem zmizí. Kulaté výročí si tento rok připisuje Sedláček senior. Příjemnou procházkou jsme se přesunuli z Maxova na Hrabětickou chatu Driketa, kde už byl připravený stůl pro osmnáct lidí a kde jsme si parádně nacpali nácíčky. Týden po oslavě sedmdesátin štafetu převzala Klárka, vlastně také s prvními kulatinami. Tentokrát přijíždějí davy gratulantů k nám, stačí jen jeden zájezd z Podlažic a hned je plný dům a veselo. Všechno krásně dopadlo, teď si dáme chvíli voraz a moc se na něj všichni těšíme...

Den země

Na Klepci se v sobotu už popáté konaly oslavy Dne Země, které organizovalo sdružení Otevřené Úvaly + sdružení obcí Tismic, Přišimas, Úval, Škvorce a Hradešína. Jedním z bodů na odpoledním programu bylo i nově nastudované vystoupení Rusalky tanečního sboru Rytmus Úvaly, kde byla jednou z hvězdiček i Alice. Konečně došlo na kus, který je živý a velmi příjemně se na něj kouká. A navíc se odehrával U jezírek - u zatopených kamenolomů na zadním Klepci, takže kulisy a prostředí byly přímo dokonalé. Holky zatančily, zastupitelé pohovořili a zástup účastníků se přesunul na Klepec I, kde se u Slouhy připravovala další vystoupení. Mnoho lidí, včetně nás, se místo další kultury postavilo do nekonečné fronty na limonádu a pivo, protože vedro bylo úmorné a zásoby vlastního pití dávno vyschlé.

Hervis Půlmaraton

Počasí letos trhalo rekordy, na druhý duben byly teploty nad dvacet stupňů spíš výjimečné. A tak jsme mohli na štafetu v klidu odstartovat jen v trenkách a tričku. Stejně bylo vedro. Opět jsem závod uzavíral a z Libně běžel 6,1 kilometrů k Rudolfinu. Na Rohanském nábřeží potkávám první kolaps, nějakého chasníka tam opečovávají zdravotníci. V Těšnovském tunelu další, toho už nakládají do sanitky, která pak s houkáním projíždí kolem nás. Je fakt, že už se mi jazyk nesnesitelně lepí na patro, a to běžím čtvrtinu toho, co normální borci. Cíl, čas 32:59, asi o minutu a půl horší než loni, naše štafeta je z třistadvaceti týmů stodevátá.