Stále mrzne, ledy na rybnících jsou solidní, i počasí láká ven a tak jsme se v sobotu i v neděli nazuli do bruslí a otestovali naše umění na Mlýnském rybníku v Úvalech. Klárka ho zkoušela už v týdnu s družinou, tak jsme věděli, že se tam jezdí. Spousta dalších rybníčků v okolí je zasněžená a moc se tam bruslit nedá. Na Mlýnském jsou vypluhované cestičky a hřišťátka plné lidí, oba dva dny jich tam bylo dost, včetně spolužaček Kláry a Alice. Naší oblíbenou zábavou byla hra na babu, kterou holky vydržely hrát celou dobu, co jsme se na ledu plácali.
Dneska odpoledne jsem se konečně dokopal k průzkumu běžkařského terénu kolem Hradešína. Ještě před obědem se z výletu vraceli tři generace od Votočků a že prý se jede báječně. Nejskvělejší na celém běžkování je, že si můžu lyže
nazout téměř na zápraží a vyrazit. Stopy od nás vedou na pole směrem k Doubku a pak k Hradešínskému lesu. Asi jsem nejtěžší běžec z obce, i projetá stopa se pode mnou ještě místy bořila... V lese je pár cest protažených od lesáků, co tam stahují vytěžené dřevo, tak se dá i trochu bruslit, sice jen asi tak dva kilometry směrem k Žernovce a zase zpátky, ale co, trénovat před K70 se musí...
Stále mrzne, ledy na rybnících jsou solidní, i počasí láká ven a tak jsme se v sobotu i v neděli nazuli do bruslí a otestovali naše umění na Mlýnském rybníku v Úvalech. Klárka ho zkoušela už v týdnu s družinou, tak jsme věděli, že se tam jezdí. Spousta dalších rybníčků v okolí je zasněžená a moc se tam bruslit nedá. Na Mlýnském jsou vypluhované cestičky a hřišťátka plné lidí, oba dva dny jich tam bylo dost, včetně spolužaček Kláry a Alice. Naší oblíbenou zábavou byla hra na babu, kterou holky vydržely hrát celou dobu, co jsme se na ledu plácali.
Dneska odpoledne jsem se konečně dokopal k průzkumu běžkařského terénu kolem Hradešína. Ještě před obědem se z výletu vraceli tři generace od Votočků a že prý se jede báječně. Nejskvělejší na celém běžkování je, že si můžu lyže 
nazout téměř na zápraží a vyrazit. Stopy od nás vedou na pole směrem k Doubku a pak k Hradešínskému lesu. Asi jsem nejtěžší běžec z obce, i projetá stopa se pode mnou ještě místy bořila... V lese je pár cest protažených od lesáků, co tam stahují vytěžené dřevo, tak se dá i trochu bruslit, sice jen asi tak dva kilometry směrem k Žernovce a zase zpátky, ale co, trénovat před K70 se musí...
Žádné komentáře:
Okomentovat