Zatímco nás rodiče decimoval virus střevní chřipky, Klára se chystala na vystoupení úvalské lidušky. A protože mi bylo přeci jen o fous líp než Ivče, jel jsem s Klárkou já. Sál v dětském domě praskal ve švech, a to byli na pořadu jen prvňáci a druháci. Klárka šla záhy, zahrála svůj Chlumecký zámek, na úklonu však pozapomněla. Nebyla ale jediná, řada pištců a klavíristů raději hned po dohrání brala čáru...
středa, června 10, 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat