Předpověď počasí na tři dny, co jsme měli v Rakousku lyžovat, neslibovala nic než sníh, sníh a sníh. A to už tam mocně padalo několik dní. Už cestou tam jsme se vezli výhradně po zasněžených silnicích a dálnicích, dopravní značky ve Schladmingu radily nasadit sněhové řetězy. Ty jsme nikdo neměli, ale čtyřkolky nás spolehlivě dovezly až do Rohrmoos-Untertalu. Na první den lyžování jsme zvolili Planai a to jsme neudělali dobře. Na kopci nebyly v provozu tři hlavní vleky a na zbytku se tvořily ukrutné fronty lidí. Po takové první zkušenosti jsme vzali roha a přesunuli se na sousední kopec Hochwurtzen, kde byly podmínky výrazně lepší. Nového sněhu se na sjezdovkách válely hromady, mávalo to s námi a večer jsme měli lyžování plné kecky. V neděli jsme rovnou přejeli na Reiteralm. Lidí pramálo, sněhu hodně, ale nedělaly se na sjezdovkách boule a přírodní sníh držel lyže spolehlivě. Parádní poježdění, sice makačka, ale užívali jsme si to. Celou noc na pondělí se z oblohy bohužel mocně sypalo, i ráno nevypadaly podmínky zdaleka ideálně. Jedno auto ohlásilo, že na lyžování už kašlou a jedou domů. Naše čtyřka se s rozhodováním chvíli prala, ale jakmile jsme zjistili, že je pár lanovek zavřených, usoudili jsme, že se s tou spoustou sněhu nebudeme za drahý peníz rvát, beztak nás z těch dvou dnů všechno bolelo, a jeli jsme do Prahy všichni.
