Letos se nám tým trochu obměnil, alespoň co se týče prvního auta. Všichni jsme se sešli až na Zadově v příjemném penzionu Podskalí. Tam se ukázalo, že Saídovo auto je trochu rozbité. Tak odjel do Prahy pro náhradní. Z Prahy se vyklubal Šternberk a zpátky na Zadov se dostal až vetři ráno. Taky se ukázalo, že jeden z náhradníků, Michal Rišian, je mistr světa ve freedivingu a jeden ze dvou bláznů, co trénují na Slapech u hráze. Teď trénuje na maraton, tak se mu
VR hodí. Náš tým vybíhal v půl sedmé, já přebíral desátou štafetu ve Frymburku před čtvrtou odpoledne a hnal to na doraz 12 km do Loučovic. Příjemně jsme se na krátký čas zotavili v Hořicích a pak se ověsili blikačkami na noční etapy. Po čtvrté ranní jsem přebral kolík od Petra a vyrazil na svoji druhou etapu. Noc ustupovala rozbřesku, ptáci se probouzeli, v údolích se nad zemí vznášely cáry mlhy. V Osečanech jsme dali luxusní tři hodiny spánku, Eva Moulíková nás posilnila polévkou na posledních šest úseků. Počasí se zkazilo, místy padal hustý déšť a cesty byly rozmoklé. I mé stoupání z Davle na Osečko bylo blátivé a nekonečné. V půl šesté společně probíháme cílovou páskou s celkovým časem 35:28:47, což nám zajistilo krásné 269. místo. I v Úvalech se mi podařilo v noci včas vystoupit. Skvělý výkon...
Videa:
Vzpomínkové video VR2017
Video Tkačevova letka 2017
